It's Our Beginning, Caroline » Klaus & Caroline (FF TVD/TO) /✓/

4. Kapitola

,,Co budeme dělat?" zeptala se sklíčeně Elena a sedla si na postel. Damon si sedl vedle ní a objal ji kolem ramen. Pozorovala jsem je, jak sdílí lásku i přes ten těžký začátek.
,,Pokud nezbývá jiná možnost, tak... se stanu upírkou." Vyhrkla jsem ta slova dřív, než jsem si to promyslela. Všechny pohledy se upřely na mě. Polkla jsem a rozhlédla se. Bonnie se tvářila zároveň nesouhlasně, ale také přikývla, jako že s tím souhlasí. Podívala jsem se na Elenu a ta na mě smutně hleděla a pak sklopila pohled k zemi. Nic neřekla, nepřikývla a ani nezavrtěla hlavou. Za to Damon se ušklíbnul, přitisknul ji víc k sobě a pozoroval mě s nadšením. Stefan se tvářil nesouhlasně.
,,Je to jediná možnost," začal Damon a uchechtnul se. Políbil Elenu do vlasů a vstal. ,,Proměním tě. Stefan s Bonnie zatím zajdou sehnat prsten a naše malá čarodějka ti ho ochrání proti slunci, že Bonnie?" zeptal se Damon, aniž by spustil pohled ze mě.
,,Budeme zpátky za chvíli s prstenem i krevní konzervou." Ozval se místo toho Stefan. Bonnie mne jen objala a pak s ním odešla. Elena stále seděla mlčky na posteli. Vypadala nešťastně.
,,Nemusíš to dělat Car," zašeptala po chvíli skoro tak, že jsem ji málem neslyšela. Postavila se a přešla k nám. ,,Můžeme hledat i jiný způsob," navrhla.
,,Nic jiného neexistuje El a ty to víš." Odpověděl místo mě Damon a políbil ji. Elena se trochu uklidnila a pak mne objala a tiskla se ke mně.
,,Navěky nejlepšími kamarádkami?" zeptala se mne a do očí se jí draly slzy. Cítila jsem, jak mně se do očí hrnou také. Měla jsem poslední chvilku se rozloučit s lidským životem. Stárnutím a životem s dětmi. Elena však na výběr neměla a tak mě asi chtěla přemluvit, abych aspoň já mohla mít tohle. Nedivila jsem se jí. Elena byla ten správný mateřský typ, ale já? Proboha, vždyť zabiju i kytku v mém pokoji. Děti? Chudáci mít takovou matku jako já.
,,Navěky věků," kývla jsem na ni a usmála se na ni povzbudivě. Slzy mi tekly po tvářích, stejně tak i ty její. Damon si odfrkl a poznamenal něco o ženách. Elena mu dupla na nohu a on syknul. Elena se konečně pousmála a pak jsme se ještě jednou objaly.
,,Nemůžeš mě proměnit ty?" Zeptala jsem se jí, protože být přeměněná Damonem se mi nechtělo. Avšak Elena jen vytřeštila oči.
,,Já-já nevím," koktala a vrtěla hlavou.
,,Miláčku, dáš jí svou krev a já ji pak zabiju. Tak ji proměníme společně, co ty na to?" zeptal se Damon a já vytřeštila oči. On mě zabije? Bude to bolet? Já nechci umřít! A jak sis ty huso, představovala, že se proměníš v upíra? Že se tu objeví okřídlený osel a unese tě do Atlantidy? Reptalo moje podvědomí. Dobrá, myslela jsem na všechno, i pití krve, ale moje myšlenky nebyli zaměřené na smrt. Do háje zelenýho! Vždyť já umřu ve svých sedmnácti! Ale Elena tak umřela taky, chudinka. No dobrá, jdeme na to, připrav se Forbesová!
,,Caroline?" zeptala se Elena tiše na souhlas. Přikývla jsem a čekala. Ona mne dovedla k posteli a posadili jsme se na její okraj. Damon stál před námi a pozoroval nás, teda spíš Elenu.
,,Můžeme," kývla jsem znovu a dívala se, jak si Elena prokousla zápěstí a pak mi ho dala ke rtům. Opatrně jsem její ruku uchopila a olízla tu ranku. Přisála jsem se k ní rty a začala hltavě pít. Elena mne klidně pozorovala, občas jí ukápla slza, ale její tvář neprozrazovala jiné myšlenky. Asi se to naučila od Damona. Odtáhla jsem se od jejího zápěstí a olízla si rty. Elena se rozplakala a složila hlavu do dlaní, chtěla jsem ji utěšit, ale to ke mně přistoupil Damon. I jemu se nelíbil Elenin pláč, ale soustředil se plně na mě.
,,Připravena?" zeptal se mne. ,,Pamatuj si, že jakmile se probudíš, budeš mít hlad. Šílený hlad. Bude to hlad po krvi a na to bude sloužit ta krevní konzerva. Bonnie tu bude jediná člověk, takže se pak budeš muset hlídat, abys ji nenapadla. Bolela by tě totiž pekelně hlava." Ušklíbnul se.
,,Nechápu, proč bych měla útočit na nejlepší kamarádku," zareptala jsem naštvaně.
,,Protože v ní je krev. A ještě něco, jako novopečená upírka, budeš mít zvýšené emoce. Tak se nediv. Jo a vrátí se ti vzpomínky. Takže se drž a nezabíjej mě." Mrknul na mě a pak jsem jen slyšela Elenin pláč, dokud jsem se po hlasitém "křup" neztratila v nicotě.,,Caroline?" slyšela jsem hlas. Ale jaký? Nicota kolem mé mysli se začínala vyjasňovat a já slyšela více hlasů.
,,Měla by se každou chvílí probudit." Odpověděl další hlas.
,,To je dobře, mám pro ni tu krev a prsten." Dodal další hlas. Prsten? To bude určitě Bonnie. Neotevírala jsem oči, nějak jsem ještě nemohla.
,,Tohle jsem nechtěla." Vzlykla poblíž další známá dívka. Elena. Stále pláče? Proč? Co se vlastně stalo? Hej nicoto! Já chci na světlo!
,,Přeměna na upíra je složitá, ale za chvilku bude čilá a připravená kousat," poznamenal ironický hlas. Jo, tak to bude Elenin Damon. ,,El, je to tak lepší, miláčku. Bude méně zranitelná," pokračoval a já najednou otevřela s hlasitým nádechem oči a vystřelila do sedu. Ležela jsem na posteli v neznámém pokoji. Jasně, to bude hotel. Rozhlédla jsem se po ostatních. Damon měl veselou tvář, ale tisknul k sobě smutnou El, takže bylo vidět, že ten úsměv je tak nějak nucený. Elena vzhlédla a já uviděla její zarudlé oči a mokrou tvář. Brečela určitě celou dobu, co jsem byla mimo. Jak dlouho to vlastně bylo? Damonova košile byla také mokrá, to určitě od slz El. Bonnie měla také zarudlé oči, ale neplakala už. Stefan měl neutrální výraz. Pozorně si mě prohlížel, jako kdybych byla na rentgenu.
,,Ahoj," vydechla jsem a pozorovala je. Bonnie se viditelně uvolnila a také se pousmála. Stefan si ten výraz zachoval a Damonovi rty se stáhly do úšklebku. Elena na mě koukala a pak vyskočila od Damona a ihned mne svírala v náručí.
,,Promiň, promiň, promiň!" vzlykala a tiskla se ke mně. Objala jsem ji a tišila. Pak jsem zbystřila. Ucítila jsem totiž nádhernou vůni. A jejda, to bude určitě krev. Jako kdyby to Elena ucítila, odtáhla se ode mne a vstala. Pomohla mi na nohy. Bonnie přešla k nám a podala mi prsten. Já se na ni pochybovačně podívala, ale ona jen protočila oči a nasadila mi ho sama.
,,Au," řekla jsem jí, i když mě nic nebolelo.
,,To nesmíš sundat, Car! Je to proti slunci, chrání tě to proti upálení zaživa," řekla mi přísně a pak mi podala balíček z nemocnice. Byla v něm rudá hustá tekutina. To bude krev. Podívala jsem se na ostatní. Elena znervózněla a pak radši odešla do přilehlé koupelny.
,,Bojí se, aby ti to nesnědla." Klidnil mne Damon. Kývla jsem a pak odtrhla pojistku, co tam byla. Ihned jsem to ucítila. Tohle chci. Přesně tohle potřebuju. Ihned jsem se k tomu přisála ústy a začala pít. Okamžitě jsem se však odtrhla a zhnuseně se ušklíbla.
,,Fuj," řekla jsem a podávala to Damonovi, ale v ten moment jsem dostala chuť znovu a rychle jsem se na to vrhla a skoro hned celý sáček vyprázdnila. Olízla jsem si rty. Bonnie na mě šokovaně třeštila oči. A já vykřikla bolestí, když jsem ucítila, jak mi rostou špičáky.