3. kapitola

135 14 2
                                    

LEESE

Když jsem se probrala, pocítila jsem velikananánskou bolest hlavy. Otevřela jsem oči a rozhlédla se kolem sebe. Z jedné strany vedle mě ležel Sam a z druhé Braden.

Ve tmě jsem nic nic a nikoho neviděla, ale zvedla jsem se a šla se tu raději porozhlédnout.

Jen, co jsem se zvedla, někdo promluvil.

,,Leese je už vzhůru."

Ten hlas mi byl povědomí, ale přes tu příšernou bolest hlavy, jsem si nedokázala vzpomenout.

Najednou mě někdo chytil za rameno. Vyjekla jsem a toho za sebe kopla do kolene.

Nejdříve se svalil k zemi, a pak se začal smát.

,,Leese to jsi nemusela." řekl mi, mě už známý, hlas.

Ben.

,,Ježiši, Bene!" vykřikla jsem a vrhla se Benovi kolem krku.

Ben mě taky objal a takhle jsme zůstali ještě chvilku, než nás někdo vyrušil.

,,To jste nás museli hned praštit do hlavy?"

SAM

Probral jsem se, ale hned jsem toho zalitoval a chtěl ještě chvíli spát. Hrozně mě totiž bolela hlava.

Najednou jsem si všiml Leese a Bena, jak se objímají a měl jsem chuť ho uškrtit.

,,To jste nás museli hned praštit do hlavy?"

Ben se od Leese odtáhl a otočil se na mě.

,,My jsme ale nevěděli, že jste to vy." řekl na svou obhajobu.

Zakroutil jsem očima a postavil se. Braden ještě vzhůru nebyl, ale nechtěl jsem ho budit, a tak jsem šel k Leese a Benovi.

Za chvíli k nám dorazili i Taylor s Clarkem a společně jsme čekali.

BRADEN

Probudili mě nějaké hlasy.

Otevřel jsem oči a posadil se. Očima jsem přejel pp místnosti. Všiml jsem si Leese, Sama, Bena, Clarka a Taylora. Musel jsem si promnout oči, jestli se mi to jen nezdá. A nezdálo. Opravdu tam seděli.

,,Ahoj." pozdravil jsem je a oni si mě až teď všimli.

,,Ahoj." ,,Čau." ,,Čus." ,,Ahoj." ,,Čau."

,,To vy jste nám jednu vrazili?" zeptal jsem se.

Kluci se na mě omluvně podívali a přikývli.

Aspoň, že to nebyl někdo jiný, pomyslel jsem si vduchu.

Leese vstala a usmála se. ,,Tak konečně jsme se našli, ale co bude dál? Máme někam dojít? Nebo-" nestihla to ani doříct, když v tom to se místnost začala zdvihat.

Místnost byla jako obří výtah.

Když jsme dojeli, byli jsme zase někde jinde, ale nebyli jsme tam sami.

LEESE

Když jsme dojeli, ocitli jsme se zase někde jinde. Rozhlédla jsem se kolem sebe a všimla si, že tu nejsme sami.

SAM

Dojeli jsme do jiné místnosti, ale tentokrát tam nebyly žádné nástrahy ve tvaru šípů a kluzných schodů, ale ve tvaru lidí.

OHEŇ A VODA 2 /Pozastaveno/Kde žijí příběhy. Začni objevovat