Znáš ten lákavý pocit,
pocit zamilovanosti,
ale je pravdivvý,
já v něm vidím bodliny,
znáš ten pocit ,
hezká slova,
co tě hladí na duši,
jak mám poznat jsou-li pravdivá,
nevidím jak se tváříš,
jak se ti lesknou oči,
Vidím písmo ,vidím lži,
nevidím tebe,
jsi s tou lží,
jak ti mám věřit,
jak se mám radovat,
copak vím co děláš ,
jak se chováš k jiným lidem,
chci tak moc věřit že jsi to ty,
ale nevěřím, mám sebou šípy,
špatný krok a letí k tobě,
rozdělí nás na hříšné duše,
propadnu se do temnoty,
dovolím aby si mě vzala,
chci ti věřit vážně,
ale nejde to,
chci tě vidět,
jsi však daleko,
nebudu brečet kvůli tobě,
vlastně tě neznám,
a přeci mi přijdeš jako dobrý kamarád,
mé srdce je z ledu,
A ty hoříš aby jsi ho rozpustil,
alespoň trochu,
pořád nevím,nedůvěřuji,
nemohu nejde to,
bojím se co se stane
neznáš mě,
jsem jiná a proto se bojím,
kdybych uměla čarovat ,
proměním se v dým,
který se rozplyne a není vidět,
který nikoho neraní a je sám,
neměla jsem se narodit,
tohle je snad největší důkaz.
ČTEŠ
Poezie
PoetryHodně lidí si myslí, že ti co píšou básně ,že jsou blázni. Vážně se jim nedivím, že si to myslí.Někdy si to myslím i já sama. Píšu poezii pro radost, smutek hlavně pro smutek. Chci se s Vámi o ně podělit a ptát se jaký máte na ně názor. Určitě jste...