Říkala jsem že to určitě dobrý nebude. Po 3 týdnech to ale už bylo v pohodě nemyslela jsem na něj ani nic.
Byla Sobota a bylo 15:00 a já se strašně nudila,tak jsem se rozhodla zavolat Kamče a zeptat se jí jestli by nešla ven ,protože byla opravdu strašná nuda. Nakonec jsme se domluvili ,že se sejdeme u koupálka 15:30. Byla jsem tam jako první a čekala ještě chvíli než příjde. Potom jsme se šli projít a povídali si o všem ale později přišla ta otázka které jsem se chtěla vyhnout. "A co Martin?".
Chvíli jsem mlčela ,protože jsem byla zaskočená ale nakonec jsem odpověděla: "Nic nevím o něm nic ale asi to tak bude a je lepší" Podívala se na mě a řekla asi máš pravdu. Nakonec jsme došli domů a rozloučili se. Přiběhla jsem do pokoje a lehla si a začala brečet ,protože mi ho opět připoměla, otevřela jsem Messenger a začala jsem si číst naše staré zprávy.
Pak jsem je zavřela a ležela na posteli a přemýšlela,pak jsem se zvedla z postele a utřela slzy a pokoušela se na to zapomenout,a taky se to povedlo.
Úterý: Ráno začal opět zvonit ten otravný hluk ano byl to "Budík" tak jsem vstala udělala higienu a přišla část na vybírání oblečení,rozhodla jsem se vzít toto oblečení.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ještě jsem nalíčila a šla na zastávku,tam už na mě čekala Kamča. Objala jsem jí a povídali jsme si o všem možném za chvilku nám jel autobus tak jsme ještě chvilku čekali a nastoupili ale vůbec se nám do té školy nechtělo. Po škole jsem se rozhodla že půjdu projít no ale v tom okamžiku mi začal zvonit mobil,byla to Kamča. Zvedla jsem to a optala jsem se co potřebuje, a ona že jí jeden kluk balí a že sním má jít ven a zároven ještě s jedním klukem a at jí pomůžu toho jednoho na chvilku zabavit. No tak já teda řekla že jo ale moc se mi nechtělo,protože jsem se těšila na tu procházku ale co bych pro ní neudělala je to kamarádka.
