Pán času

Sen

Vracíme se z pohotovosti. Z dnešního dne jsme všichni dost unavení, a Thomas někde v době ledové nahání mamuty. Taky je tu víc minusů než plusu. Minusy jsou: neviděli jsme Thomase, máma si zlomila nohu a myslela si, že věštkyně je Spongebob, který křičí „Jupí", plusy: Thomas zanechal jasnou zprávu na zdi a je v pořádku. Lehám si do postele a snažím se usnout..... Thomas je stále v době ledové. A nahání mamuty. Přeju si být s ním, ale rozhodně ne v době ledové. „Aááá! Tak ty nechceš být v době ledové jo?" Řekl Thomas. „Co tady dělám?, chci říct ahoj." Řekla jsem. Thomas byl opálený, v ruce měl kopí, na kterém bylo sirové maso. Oheň byl připraven, maso taktéž. Při ohni se, ale jen ohřívali a maso jedli sirové. Rozhodla jsem se, že jim ukážu jak na výborné vypečené maso. Maso si napíchneme na nějaký klacek nebo kopí, poté klacek s napíchnutým masem dáme nad oheň a čekáme,až maso bude vypečené. Ukázala jsem jim to, a dala jim ochutnat, každému kousek. Moc jim to všem chutnalo. Následující den si už všichni opékali a vychutnávali maso, Thomas někam zmizel, vydala jsem se ho hledat. „Thomasi! Thomasi! Thomasi!" Křičela jsem. ,,Buď zticha!" Řekl záhadný hlas, tento hlas vycházel od nedalekého asi dvoumetrového kamene. ,,Thomasi to jsi ty?" Zeptala jsem se a čekala, co se bude dít dál. Záhadná osoba mě vzala za ruku a přitáhl mě k sobě. Kdo by to měl být, když ne brácha a navíc, všichni tady mluví nějak takhle: „Bubahatutalade", až na mě a mého zatím ani nenarozeného bratra. Dokonce ani já jsem se ještě ani nenarodila. „Jak vidíš, tak jsem to já." Řekl Thomas, oba jsme se otočili a viděli mamuta. Lovci okamžitě přiběhli a házeli po něm kopí, dokud ho netrefili a nezabili. Pak z mamuta byla výborná svačinka na celý den dokonce i já jsem ochutnala, bylo to výborné. Následující ráno lovci šli ulovit něco k snídani , prohlížejí stopy a běží po nich. Stopy vedou před nimi rovnou do propasti, ale nenechají se zmást, propast nejkratší cestou obejdou a jdou dál po stopách živočicha. Když se podívám do dáli, vidím divokou šelmu, která se žene naproti lovců. Šelma se blíží a lovci zrychlují, aby ho mohli zabít co nejdříve to se jim samozřejmě povedlo, nevím co to bylo za zvíře, když sem to zvíře viděla už na sobě nemělo žádnou kůži. Pak jsem jen slyšela jak někdo křičí. „ Amber vstávej půjdeme na hřbitov zapálit Thomasovi svíčku" Řekla máma. Je mi líto, že to všechno co jsem prožila za posledních pár hodin s Thomasem byl jen sen. Doufám, že toto není jediný sen, který je s bráškou a v tajemné době ledové.