Osud

69 8 0
                                    

Osud

Thomas se měl příští týden vrátit domů. Rodičům náhle zavolali z ústavu kde přebýval. Táta zvedl telefon ,, Dobrý den, co se děje?" Zeptal se. ,,Dobrý den, měl bych vám říci smutnou zprávu" Řekl pracovník z ústavu. Táta byl v šoku. ,,Váš syn včera spáchal sebevraždu, oběsil se, je mi to líto."Řekl muž. Táta upustil mobil, skoulel se do klubíčka a brečel. ,,Co se děje?"Zeptala jsem se já a máma. ,,Thomas, Thomas je mr, mrtví."

Odpověděl. Zasekli jsme se, myslela jsem že se zastavil čas, ale to bylo nemožné, je přece mrtví. Spustili se všem slzy, tekly rychle a kapesníček by nepomohl. Stačilo už jen zařídit pohřeb. Parte jsme poslali celé rodině, a Thomasovým přátelům. ,,Rodino a přátele Thomase Blacka. Sešli jsme se zde, abychom se naposledy rozloučili se svým synem, bratrem, vnukem, synovcem, bratránkem nebo kamarádem. Zakončil svou pozemskou pouť. Litujeme této bolestné ztráty, naše společná naděje na jeho dlouhý život právě uhasla. Avšak nikdy ho neztratíme vždy bude na věky v našich srdcích. Věnujme tento den zesnulému Thomasovi." A to bylo naposledy co jsme viděli Thomase v otevřené rakvi. Jeho smrtí vyhasl i dar pro schopnost zastavit čas. Na vždy!

Pán časuKde žijí příběhy. Začni objevovat