Navždy Spolu [VKook]

Navždy...

Byli jsme opravdu na tohle připraveni?

Nevěřím tomu.

Vždy jsme byli spolu. Byli jsme tu jeden pro druhého. Veřím jen tobě.

Staral jsi se o mě. O každé mé zranění na těle i na duši. Léčil jsi tolikrát mé zraněné srdce a vždy jsi tu byl pro mě.

Tak proč ne i teď? ...

Protože jsi neunesl tohle všechno. Neunesl jsi cizí krev na svých rukách. Cizí bolest tvojí vinou.
Cizí křik, kvůli tvým ránám.

Cizí smrt kvůli tvé ochraně.

Nikdy na tvou bolest nezapomenu. Nikdy... Nezapomenu ani na to. Když jsem tě nasěl.

Teda jen tvé tělo bez duše. Zalité krví. Zničené.. A přesto tak krásné.

Vím, že jsi mě tu nechtěl nechat. Nemám ti to za zlé.
Vlastně ti celkem rozumím...

Myslíš si že tu bez tebe zůstanu a zestárnu ..že budu s někým šťastně žít, dokud nepřijde můj čas. Omyl.

Ty jsi byl ten s kým jsem tu měl být. Ty jsi dával mým dnům naději. ...Ty sám si byl má naděje.

Jen ty.. Tae.

Pomalu lezu do vany plné ledové vody. Když se v ní usadím, podívám se na žiletku v mé ruce.

Pevně ji stisknu a přitisknu si ji k zápěstí. Pomalým tahem žiletky ukončuji svůj život.

Bolí to... Ale ne tolik, jako žít bez tebe.

Udělám několik hlubokých a dlouhých ran a to samé i u druhé ruky.

Žiletku odhodím pryč a ruce ponořím do ledové vody.

Zavírám oči a čekám na konec.

Pomalu usínám... A přitom jediné na co myslím, jsi ty.

Pomalu oči otevírám a oslepuje mě prudké světlo.

Pomalu se posadím. Kolem mě nic není, jen prázdno.

Zmatene se dívám kolem sebe a netuším, kde jsem.

Slyším nečí vzlyky. Pomalu se otočím a dech se mi zatají.

Jsi to ty...klečíš u mě a pláčeš.
Vyčítáš mi jaký jsem mohl mít život. Jak šťastný jsem mohl být.

Pomalu tě obejmu..ale nehodlám se omluvit. Ničeho nelituji.

Postavím se a chytím tě za ruku, čímž tě taky vytáhnu do stoje. Chytím tě i za druhou ruku a pomalu tě políbím.

Tvé slzy mizí.

Už nic kolem nás neexistuje. Jsme jen my a naše láska. Teď a tady.

Navždy spolu...