Lett
Doma ještě nikdo nebyl a tak měla dům celý pro sebe.
Ale snad poprvé o to nestála.
Poprvé si přála, aby byli rodiče doma. Před nimi by neplakala. Udržela by se.
Ale teď nebylo nic, co by jí v tom zabránilo a ona nemohla dovolit, aby se rozplakala. Ona nepláče. Nemá k tomu důvody. Nepouští si k tělu lidi.
Ale zrovna tenhle vztah ji přišel neškodný. Věděla, že Adrianovi nemůže věřit a tak ji připadalo, že ji nemůže ublížit.
Teď, když se cítila jako by padala temnotou a nemohla se zastavit, přemýšlela, jak může mít člověk city, o jakých ani neví?
ČTEŠ
Crayons
Teen FictionVe školce si půjčovali pastelky. A teď? Ani nevědí, že kdysi byli nejlepší kamarádi, i když jsou stále sousedé. Teď si přijdou půjčit cigarety. Z pastelek na cigarety. Kam se poděla ta dětská bezstarostnost? Inspired by @attractiveharry Czech short...
