Really? They together? ✔

57 part

O dva týdny pozdeji

Justin

,,Já jsem tak ráda že udělám už deset kroků" celou cestu se domů Jamie rozplývá.,, Ale vzdala si to moc brzo lásko. Dala by si víc. Vím to a ty to víš taky" řekl jsem a chytil jí za ruku.,, Já vím. Ale já ani nevím proč jsem nechtěla pokračovat. Asi jsem se bála že to nezvládnu ty další kroky" povzdechla si.,, Zvládla by si to ale zítra dáš už víc kroků věřím ti" řekl jsem a ona se jenom usmála a přikývla. Dojeli jsme domů. Vytáhl jsem vozíček a pomohl si jí tam sednout. Otevřel jsem dveře a zajel s Jamie dovnitř.,, Holky!" zařval jsem a hned bylo slyšet dupání na schodech jak běží dolů. Nejdřív přiběhla Jessie a začala olizovat Jamie. Potom přiběhli holky a objali Jamie a pak mě.,, Tak co. Půjdeme na tu zmrzlinu?" zeptal jsem se,, Jo" vypískla Britney a já se usmál a pohladil jí po tmavších vlasech. Pořád mě dostává že Caitlin má světlé vlasy a Britney tmavé.,, Půjdeš taky mami?" zeptala se Caitlin a objala jí.,, Ne zlatíčka. Já jsem už unavená" řekla a povzdechla si,, Holky. Půjdeme sami. Necháme si maminku odpočinout jo?" holky přikývli.,, Tak já jdu pomoct mamince do pokoje a vy se zatím obujte" řekl jsem a šel s Jamie do pokoje.,, Je mi líto že nemůžu být s vámi" řekla smutně když jsem jí pokládal na postel. Sedl jsem si k ní na postel.,, Vždyť to vůbec nevadí lásko. Holky to chápou. Hlavně se musíš uzdravit jo?" začal jsem jí hladit po noze. Nic neříkala a vykulila na mě oči.,, Co je?" zasmál jsem se.,, Bouchni mě do nohy" řekla,, Cože?",, Prostě mě třeba plácni nebo tak" řekla a já jí málo plácl přes stehno.,, Já to cejtím" zašeptala,, Počkej ty už cítíš nohy?" skrčil jsem obočí.,, Jo udělej ještě něco" řekla a já jí začal škrábat na stehně.,, Já cítím nohy" usmála se a já jí hned objal,, Já jsem věděl že se uzdravíš. Teď už musím jenom chodit" řekl jsem. Přikývla a já cejtil jak se usmála.,, Tati!" zařvali holky.,, No tak já jdu. Klidně se vyspi",, Tak jo. Užijte si to" políbil jsem jí a pak šel za holkama.,, Jdeme?",, Jo" usmáli se. Přivázal jsem na vodítko Jessie a vyšli jsme ven. Šli jsme do parku.

,,Takže chcete jít nejdříve na hřiště nebo na zmrzlinu?" zeptal jsem se a pustil Jessie z vodítka.,, Na zmrzku" řekli obě dvě.,, Tak jo" rozešli jsme se ke stánku.,, Caitlin jakou chceš?" zeptal jsem se,, Jahodovou a čokoládovou" řekla a já jí objednal,, A ty Britney?",, Čoko a vanilku" řekla,, Dobře tak tu a ještě jednu čokoládovou" řekl jsem. Zmrzku jsem dal holkám a pak si vzal svojí. Zaplatil jsem a šli jsme si sednout na lavičku.,, Hlavně ať vám to nespadne" řekl jsem. A podíval se na Jessie která začala kňučet. Vzal jsem jeden klacík a zahodil ho a Jessie se hned rozeběhla.,, Tak snědeno?" podíval jsem se na holky,, Jo" utřel jsem jim pusu a pak šli na hřiště. Hrál jsem si s Jessie a koutkem oka sledoval holky aby se jim nic nestalo.

Druhý den

Šel jsem do schránky a vzal poštu. Dopis ze školky pro holky nějaká pozvánka. Pak dopis z práce a pak nějaké letáky. Teď mě něco napadlo. Šel jsem do obýváku a podíval se na Jamie. Seděla na vozíčku a koukala na televizi.,, Lásko. Přišla ti nabídka na práce" řekl jsem,, Fakt?" rozzářili se jí oči.,, No ale nevím jestli se ti tam bude něco líbit" zamumlal jsem.,, Ale jo ukaž" řekla,, Tak si pro to pojď" ušklíbl jsem se. Postavila se a zůstala stát.,, No ale oni ty nabídky nejsou zase tak zajímavý takže si můžeš zase sednout" řekl jsem a ona se kulhavým krokem rozešla. Mám jí tam kde jsem jí chtěl mít.,, Justine dej mi to" zavrčela.,, Ne. Nic tam není" začal jsem chodit po zadu protože se ke mě pomalu přibližovala.,, Nechto ho prosím. Já se chci podívat",, Lásko říkám ti nic tam není. Chceš být snad prodavačka?",, Lžeš vždyť já jsem si dávala životopis na jednu práci. Určitě se ozvali dej to sem" pořád ke mě pomalu chodila.,, Ale tam nic takovýho není" zasmál jsem se,, Justine!" zařvala.,, Počkej. Stůj" zastavil jsem se a ona se zastavila předemnou.,, uvědomila sis něco?" usmál jsem se.,, Ne dej mi ten dopis" natahovala se ale já jsem dal všechnu poštu nahoru aby na to nedosáhla.,, Chodíš miláčku" řekl jsem s úsměvem. Otočila se a všimla si že už není v obýváku ale u schodů. A to obývák je od schodů hodně daleko. Hned se mě chytla za ramena a zmateně se na mě podívala. Chytil jsem jí za boky a usmál se,, ušla si asi tak třicet nebo třicet pět kroků Jamie",, Ale jak vždyť" zakoktala.,, protože na to nemyslíš chápeš? Když se snažíš tak ti to samozřejmě moc nejde ale když si to neuvědomíš tak chodíš bez zábran" řekl jsem a ona se začala usmívat a hned mě objala. Přitiskl jsem si ji k sobě a usmíval se. Jsem na ní tak pyšný.,, Já chodím" zašeptala a cejtil jsem jak se rozbrečela.,, Proč pláčeš?",, štěstím. Já jsem to dokázala a to jenom díky tobě." dala mi pusu.,, Udělal si to na schvál?",, Jo chtěl jsem to zkusit a povedlo se mi to" zašeptal jsem jí do ucha.,, Děkuju",, Mě Neděkuj to ty si dokázala" řekl jsem s úsměvem.,, Můžeš mě prosím. Jsem unavená" řekla koktavě ale pochopil jsem co tím myslí. Vzal jsem jí pod zády a pod koleny a šel jí odnést na gauč. Lehl jsem si k ní a povídal si sní.,, Zítra zase půjdeš k ty doktorce a vždy si vzpomeň na to že se nemáš snažit. Mysli na mě jak jsem tě provokoval tím dopisem" zasmáli jsem se,, Tak jo a děkuju" usmála se a naklonila se ke mě aby mě mohla políbit. Vyplnil jsem mezeru mezi námi a políbil jí.

Takže čte tohle ještě vůbec někdo. Neměla jsem nápady takže by mi pomohli vaše povzbuzující komentáře. Mám vás ráda.