Jiný život

Prolog

ANOTACE: Jo! Je to tady! Musím přiznat, že když jsem dneska @muffincek do komentářů psala, že nevím, kdy to bude, tak jsem to vážně nevěděla! Ale! Je to krátké, ale už nevím, co víc do prologu dát. Většinu z toho znáte, je to vlastně jen takový malinký dodatek. A pak bude někdy první kapitola, ale ta vážně netuším kdy, protože vůbec netuším, co v ní bude...  :-D Takže již tradičně: užívejte, čtěte, hlasujte, komentujte - vše se počítá!

Petunie znechuceně nadzvedla hábit. To je tak nepraktické! Jak v tom můžou pořád chodit! Ani tancovat se v tom nedá. A stejně, proč na tom Lily trvala, když všichni už si své formální hábity sundali? S povzdechem zakroutila hlavou a pohlédla na svoji sestřičku. No jistě, ona už si kouzlit může, ale Pety se prostě pořád musí chovat jako čarodějka. Odfrkla si. Už toho měla dost.

„Ten hábit už si můžete sundat," oslovil ji muž asi v jejím věku. Otočila se, aby na něj pohlédla. Dívala se do modrých očí, které se skrývaly pod hustými blonďatými vlasy.

„Já vím," vystrčila bradu, aby vypadala odvážně, i když tušila, že i tak působí vystrašeně. Odložila hábit a znovu na něj pohlédla. Docela ji vykolejilo, že se na ni pořád ještě díval. Polkla. Na tohle nebyla zvyklá. Obvykle se lidé dívali spíš na její sestru. Ale teď...Lily se vdala, teď už na ni tolik mužů koukat nebude.

„Eric Dabson," podal jí ruku.

„Ten odrážeč," vzpomněla si Petunie.

„To jsem tak známý?" vykulil na ni oči. Ona se jen krásně zasmála.

„Říkala mi o vás moje sestra. Jsem Pety Evansová," potřásla mu s rukou.

„Těší mě," pousmál se a ona měla na chvíli pocit, že vidí tvář anděla. Zvláštní na tom bylo, že on měl ten samý.

„Tak tedy... Pety...Nechceš si zatancovat?" zeptal se po chvilce trapného ticha.

„Já to moc neumím," přiznala a sklopila pohled k zemi.

„Mně to vadit nebude," pokrčil rameny. "Já to taky neumím."

„Pošlapu ti nohy," pípla ve snaze se tanci vyhnout.

„Budeme si kvit," mrkl na ni, popadl ji za ruku a už ji táhnul mezi tančící.

„Ale já to vážně-" chtěla ještě zaprotestovat, ale v tu chvíli jí Eric položil ruce na boky.

„Děje se něco?" zeptal se s pobaveným úšklebkem.

„Eh..." polkla. Možná to pro něj bylo normální. Třeba se v kouzelnickém světě takhle tančilo. "Nic se neděje," vykoktala nakonec.

Hudba valčíku však najednou přestala hrát. Všichni se otáčeli, kdo ji vypnul, ale muž, co jiměll

Říkala jsem vám, že je to mudlovský zvyk," křičela se smíchem rudovláska utíkajíc přitom před svým manželem a jeho partičkou Pobertů.

"No a co? Mně se to docela líbí. Proč nechceš házet kytkou?"

"Proto," trvala na svém a kytici sevřela ještě pevněji v náručí. V té chvíli jí ale James chytnul kolem pasu a Sirius jí vytrhl kytici z ruky.

"Házej, nebo budu házet za tebe," pronesl rozhodně a Lily vyprskla smíchy.

"Čemu se směje?" poznamenal mladý Black směrem ke svému nejlepšímu kamarádovi. Ten však jen nechápavě pokrčil rameny, zatímco se mu Lily v náručí lámala smíchy.

"Před-před," vyprskla. "Představila jsem si tě," dala si ruku před obličej, aby nezpůsobila poprskání Jamesových rukou." Představila jsem si tě ve svatebních šatech..."

„Hrózně vtipný," zakroutil mladík hlavou, ale cukaly koutky.

„Tak házej, Siriusi," pobídla ho blondýnka, která se najednou vynořila z davu lidí. Kdo to je? Proběhlo Pety hlavou. A hlavně, proč na ni kouká tak zamilovaně? No jasně, že má holku, okřikla se v duchu.

„Provedu, lásko," usmál se na tu dívku a hodil kytici zpátky Lily. Ta jen zakroutila hlavou a vyhodila ji do vzduchu. Jako by vítr přesně věděl, kam má vát. Sotva se vznesla, už si to mířila směrem k sestře nevěsty. Petunie ji ani nechtěla chytit, jenže, když jí měla těsně nad svýma rukama, neudržela se. Prostě po ní hmátla. Teď byla její. Jak to tak vypadalo, byla jedna z mála, která věděla, co to znamená.

Viděla svou sestru, jak se na ni usmívá. A pak taky skupinku Pobertů, která se snažila udržet Petera, aby se nerozběhnul k Pety, protože stále nechápal, proč vzala Lily tu kytici. Ostatní kouzelníci to sledovali s nechápajícím výrazem. Netušili, proč kolem toho dělají takové drámo, vždyť jenom hodila kytkou, no a co?

„Co to znamená?" zaťukal na ni zmatený Eric. Překvapeně na něj pohlédla. Úplně na něj zapomněla. Jak jen mohla zapomenout, že je tu někdo, kdo se zajímá? Někdo, kdo o ni stojí. Pravda, Vernon o ni nejspíš také stál, ale... to byl Vernon. Nakonec se tedy jen něžně usmála a řekla:

„Do roka a do dne se vdám."

poznámka autorky: určitě mi sem napiště, jak se vám to zatím líbí a koho shipujete víc: Petunii a Siriuse a nebo Petunii a Erica ?

Předem upozorňuji, že spíš budu psát podle sebe, ale doufám, že se vám to bude taky líbit.