Pár dní před začatkem velkým letnich prazdnin to všechno zacalo. Seděla jsem zrovna v kuchyni ,napul ucha jsem poslouchala pisnicku v radiu,upíjela jsem z velké sklenice pomerančovou limonadu a zakusovala rohlikem s nugetou. Četla jsem,oči mi sjížděly z řádku na řádek. Vedle v pokoji hučel vysavač a sousedi zrovna ladili violančelo. Když vtom v zámku zarachotoly klíče a domů se vrátila maminka.
,,Ahóój,mamí ! ,,
Volala jsem na ni z kuchyně. Když nepdpovídala ,šla jsem se podívat na chodbu kde to vázne.
,,Ahoj Emmo,,
Řekla potichu,když si zouvala boty. Připadala mi nějaká zvláštní,jako by nebyla ve své kůži. Vzala jsem ji tašku s nákupem a odnesla ji do kuchyne. Maminka zavrela dvere a sla za mnou. Potichu se posadila na židli vedle tasky a koukala pres sebe na stul. Zacalo mi to byt podezrele. Připadala mi smutná a mě napadlo že mluvila s moji ucitelkou o tom, jak jsem spolužákovi nasypal do aktovky červíky ze zverimexu. Začalo me hryzat svědomí.
,,Stalo se něco,,??
Zeptal jsem se opatrně s dostatečným odstupem a ona se na me podivala,jako by si me vsimla az ted. Čekal jsem, že po mně začne kricet : co to ma byt to s tema cervama? Jako by mestacilo to s tim piskomilem! Misto toho,ale řekla ..............
