they don't know about us (Niall Horan)

cesta zpátky "domů"

V pět hodin ráno mě probudil otravný zvuk budíku a vůně mých oblíbených livanců , takže mamka už byla vzhůru. Letadlo mi letělo v půl sedmé ráno, takže jsem měla ještě hodinu a půl čas na to se najíst a vzpomenout si co jsem vlastně v noci vyváděla. Sešla jsem dolů do kuchyně a moje maminka mě s úsměvem na tváři vítala "dobré ráno, tady máš snídani tak se najez" a podala mi talíř s jídlem. "Ehm, mami? Já vím že je to blbá otázka, ale jak jsem se vůbec dostala do postele?" Zašklebila jsem se na mamku, která propukla v hlasitý smích. "Bez pomoci, sama jsi po čtyřech vylezla do schodů a odplazila jsi se do postele. Ještě jsi zakřičela na tvůj mobil že jestli tě má rád tak tě vysleče a spala jsi" řekla mamka a pustila se do drhnutí kuchyňské linky. "Mami? Co to děláš?" Zeptala jsem se mamky a pozorně jsem sledovala každý její pohyb. "Uklízím ten bordel co jsi v noci udělala, chtěla jsi si prý udělat sendvič ala Niall. Vzala jsi si z lednice nutellu , kečup i majonézu , pak nějaký sýr,salámy a zeleninu. Bohužel se ti nepovedlo ani normálné otevřít kečup a v kuchyni jsi rozpoutala třetí světovou válku s jídlem a tak to uklízím" zasmála se mamka , ale to už došel do kuchyně i Můj táta a sedl si vedle mě se slovy "tak co prcku, bolí tě hlava?" . " ne, je mi celkem fajn, ale ty jsi nějakej zelenej tati" zasmála jsem se tátovi a dál jedla svou snídani. "Aby taky ne, dávali jste si závody kdo toho vypije víc" smála se nám oběma mamka a pozorovala tátu jak si zácpaval uši aby ho nebolela hlava.
Dojedla jsem svou snídani, šla jsem si vzít své věci a s mamkou jsme se vydali na letiště.
"Opatruj se Mio" usmála se na mě mamka a loučila se semnou. "Nechlastej, nekuř, jes zdravé jídlo a brzo se zase ukaž i s Tim tvým Nijelem, podle toho jak jsme spolu včera telefonovali je to super kluk" zasmál se táta a objal mě na rozloučenou. "Ah tati, je to Niall ale nemá cenu ti to znova opakovat a sám víš že nikdy jíst zdravě nebudu. Počkej ty jsi mluvil s Niallem?" Zasmála jsem se a táta mi hned osvěžil paměť, že během naší soutěže zvané "kdo toho vychlastá víc jede domu taxíkem" mi oznámil že musí Niallovi vysvětlit pravidla ohledně života s jeho dcerou. Ale naštěstí se všemu zasmáli pěkně od ucha k uchu jak Můj táta říkal , a Já tedy s čistým svědomím mohla nastoupit do letadla.

Seděla jsem v letadle u okénka a pohled ven na mraky už mě nebavil , proto jsem vytáhla mobil a hledala Niallovo číslo. Pak mě napadlo že už ho asi nemám jako Čaroděj nebo Niall, takže jsem začala hlefat v kontaktech nesmyslnou přezdívku. Po chvíli jsem ji samozrejmně našla a tak jsem mu hned napsala.

Me: ťuk ťuk :/
Skřet: kdo tam?
Me: tajemství :P
Skřet: je ti aspoň špatně? :D
Me: sama se tomu divim ale je mi dobře, zato otec hrál všema barvama :D
Skřet: Já se ani nedivím , když mi řekl tu vaši hru čekal jsem že mi budeš v noci volat že umíráš
Me: jo jako že bych ti volala že blinkám a umírám? :D
Skřet: přesně to jsem myslel :D
Me: nene, mě je dobře teda zatím je mi dobře :D
Skřet: a jak jsi se dostala do postele? :D byla jsi docela hodně opilá
Me: prý jsem se do ni dostala sama, ale ještě předtím jsem si dělala sendvič a pojmenovala jsem ho "sendvič ala Niall"
Skřet: proč po mě? :D
Me: zelenina,kečup,majonéza,nutella , salámy a marshmallow :D
Skřet: okej už to chápu :D no nic pomalu vyrazím na letiště za půl hodiny jsi tu.
Me: jasně , musí to být velkolepý přivítání :D

Telefon jsem z ruky nedala a abych se na tu půl hodinu zabavila hrála jsem na mobilu fotbal.

NIALL *POV*
Vyrazil jsem na letiště abych si Miu vyzvedl , přijel jsem akorát když její letadlo přistávalo a tak jsem utíkal rychle do haly abych ji našel.
Během pár minut už vystupovala z letadla a v hale se rozběhla rovnou ke mě se slovy "ahoj drzý irský chlapče" mě objala. Také jsem ji objal a dal ji pusu se slovy "ahoj drzá dívko z Česka" , nad tim se jen pousmála a vzala mě za ruku. Vzal jsem ji tašku a společné ruku v ruce jsme opouštěli halu letiště, nasedli do auta a jeli k nám domů.
Hned jak jsem otevřel vchodové dveře přiběhl k nám náš nový přírůstek do rodiny kterého Mia pojmenovala Nialler. "Ten je úžasný" rozplývala se nad nim a drbala ho za ouškama , jen jsem vzal tašku s Miinými věcmi a odnesl jsem ji do ložnice. "Jo Mio, dneska dojde brácha" zavolal jsem na ni z ložnice aby s tím počítala a pak nebyla zděšená že ji budu představovat svému bratrovi a jeho manželce. "Theo" zavolala nadšeně a běžela za mnou, objala mě a dala mi malou letmou pusu. "Něco jsem mu dovezla" pousmála se a otevřela její tašku ze které začala házet ven věci. " jo tohle je pro tebe" pousmála se, podala mi fotbalový dres podepsaný Petrem Čechem který teď chytá za anglický tým. Po chvilce hrabání a házení věcí z kufru vytáhla malou teplákovou soupravu Nike , u kapsy na teplacích hned pod znakem téhle značky byl malý nápis "Theo". "To je super, takovou bych chtěl taky" pousmál jsem se a obdivoval jsem co Theovi koupila , dokud mi do ruky nedala další teplákovou soupravu. Byla ve stejné barvě od stejné značky, ale tentokrát tam byl malý nápis Niall . Radostně jsem ji objal a políbil abych ji poděkoval , "teď budeme ladit, hned až přijdou oblečeme si to" . "Jaký strejda , takový synovec" pousmála se na mě a šla do kuchyně aby si vzala něco k jídlu.