they don't know about us (Niall Horan)

co se stalo?

Chvíli jsem ji pozoroval než jsem nabral dostatek odvahy abych na ni promluvil. "Mio? Co se stalo?"zeptal jsem se jí a doufal jsem v odpověď která by znamenala že je to jen chvilkový skrat nebo tak podobně. Jen se otočila, vyfoukla cigaretový kouř a Já viděl že má na tváři ještě nezaschlé slzy. "Nestarej se. Bež pryč, nechci s tebou mluvit. V 6 dojeď ať můžeme jít na ten večírek a tím končím tuhle debatu , která naštěstí ani nezačala" řekla mi ironickým tónem a Já nevěděl co mám dělat, trapila sebe, holky i mě. "Proč se tohle stalo?" Zeptal jsem se jí ještě smutněji než předtím, ani se na mě nepodívala a jen s další dávkou ironie v hlase odpověděla "můžeš za to ty.a už se nestarej". V tu chvíli jsem chtěl zjistit jak za to můžu Já, a hlavně se ve mě objevil ten pocit že je to vážně má vina. "Dokud jsi se ke mě choval jen jako k soutěžící bylo vše fajn, ale tím co jsi udělal už jen tím že jsi mi psal SMS a jak ses dneska v tom obchodě choval . Jsi mi ukázal že odstoupit zs soutěže pro mě bude jednodušší , než tě vidět každý den" odpověděla mi vyčítavě a Já se nezmohl ani na odpověď, odešel jsem z jejího pokoje. Holkám jsem řekl že si to Mia jeste určitě rozmyslí , abych je aspoň trochu uklidnil , a šel jsem ke svému autu. Od auta jsem se ještě podíval na okno do Miina pokoje ve kterém Mia pořád seděla a jen mi s úsměvem zamávala.
Věděl jsem že jsem prohrál a tak jsem se slzami v očích nasedl do auta a jel k sobě domů.

Pustil jsem si v televizi fotbal abych se trochu uklidnil a přišel na jiné myšlenky než na ty které mi do hlavy nasadila Mia. Vyčítal jsem si celou cestu domů , že jsem holkám zničil kapelu Já.
Musel jsem ještě zkusit Miu přemluvit a tak jsem jí napsal SMS

Me: Mio? Jsi si vážně jistá svým odchodem?
Mia: ano jsem a nech to konečně plavat. Neboj není to jen Tvá vina. Je to vina hlavně moje.
Me: neodcházej Prosím, slibuju že se všechno změní
Mia: neslibuj něco co se nedá splnit, ale slibuju že v sobotu ze sebe vydám všechno jen proto aby holky postoupily
Me: Mio, Prosím. Rozmysli si to. Nechci o tebe přijít.
Mia: chceš hlavně aby se ti nerozpadla holčičí kapela na které si v soutěži tolik zakládáš.
Me: takhle to není. Sama moc dobře víš že js to jinak
Mia: jak jsem řekla holkám, uvidím ale počítej s tím že končím...
Me: a co bude pak?
Mia: to co bylo před soutěží. Každý bude mít svuj sladký život.
Me: ale to tak být nesmí, večer na našem rande ti povím co bych do budoucna chtěl
Mia: hele představ si že Já bych do budoucna chtěla děti a taky s toho nic nebude.... ale fajn můžeš mi říct pohádku o tom co by pan Niall James Horan chtěl
Me: a věř mi že se ti pokusím zabránit v odchodu jak jen to bude možné
Mia: a tím mi ten odchod ještě víc ulehčíš a buď tak hodnej, kontaktuj mě už jen kvůli zkouškám na mé poslední soutěžní kolo...Tvé osobní věci mi nepiš.
Me: ještě v obchodě jsi se rozplývala nad tím že budeme mít romantické rande při svíčkách a teď je vše jinak :(
Mia: ano, protože to co by se s toho mohlo stát je pro nás momentálně zakázáno a Já nechci trpět při pohledu na tebe a další věci

Musel jsem dát Mie za pravdu , ale potřeboval jsem to někomu říct a tak jsem se vydal za tím nejpovolanějším , za Simonem Cowellem. Věděl jsem že když mu to povím vyrazí semnou dveře , ale měl jsem jistotu že se mi uleví.
Dorazil jsem za nim do kanceláře, sedl jsem si na židli a hned jsem spustil. "Simone, mám velký problém". "Čekal jsem že se tu ukážeš. Jde o Miu? Holky už mi to volaly" zvedl hlavu od papírů a upřeně se na mě dával. "Je to má vina" sklonil jsem hlavu tak aby neviděl můj smutný a provinilý výraz. "Tvá vina? Jak? Co?" Zeptal se a pořád ze mě nepouštěl oči. Cítil jsem na sobě jeho pronikavý a přísný pohled. "No víš....jak ti to mám jen říct. Zamilovala se do mě a Já do ní" řekl jsem nervózně a čekal jsem že po mě začne křičet, místo toho mi jeho odpovědí která byla naprosto klidná vyrazil dech. "Nialle, řekneš mi něco co už mi dávno není jasný? Myslíš že jsem si nevšiml jak se dívala Mia na tebe a ty na ni? Ale víš že kvůli nestrannosti poroty je tohle zakázáno. Snažte se aspoň Váš vztah udržet v tajnosti dokud nebu po soutěži nebo holky ze soutěže nevypadnou". Na jeho hlase jsem poznal že se usmívá, což mě donutilo se také lehce usmát. "Žádný vztah není, odmítla mě" odpověděl jsem mu a zvedl jsem k němu hlavu. "Nialle, pokud k sobě něco cítíte není důvod aby jste ty city jeden druhému neopětovali, ale hlavně si dejte pozor na to kdo to vše bude vědět a kdo by vás mohl vidět. Prosím , teď jeď pro ni a dojeďte sem. rád bych si sní o jejím konci v soutěži promluvil" pousmál se Simon a Já s úsměvem odcházel z jeho kanceláře.
Hned jak jsem nasedl do auta napsal jsem Mie zprávu že ji vyzvednu a máme jet k Simonovi do kanceláře.
odpověd mi došla během chvíle s byla milejší než jsem čekal,Mia totiž kupodivu souhlasila.

Přijel jsem pro ni , čekala mě už na parkovišti a s úsměvem nasedla do auta. Ale jak jsem zjistil její úsměv byl falešný. "co je tak důležitý že musíme za Simonem?" zeptala se po chvíli . "chce s námi mluvit." usmál jsem se a opatrně jsem ji chytil za ruku. Lehce ucukla ale na její tváři se objevil letmý úsměv. "stavíme se ještě ke mě, chtěl bych ti něco ukázat" zatočil jsem ke svému bytu a po pár metrech jsem parkoval. vzal jsem ji k sobě domů a ze slušnosti jsem se zeptal jestli nechce něco k pití. "pivo" zasmála se a prohlížela si můj obývací pokoj. z lednice jsem vytáhl pivo a přinesl jí ho. "tak co jsi mi chtěl ukázat? " zeptala se po tom co se napila jejího piva. vytáhl jsem svuj notebook a našel jsem video které jsem nahrál na jedné jejich zkoušce, bylo tam vidět jak se holky mají rády a že jsou jako rodina. každou radost proživaly společně a společně i plakaly. viděl jsem že se jí v očích zaleskly slzy a tak jsem ji objal,
do vlasů jsem jí dal malou pusu. "co děláš?"zeptala se mě zmateně, ale neodtáhla se ode mě. zvedl jsem jí hlavu aby se mi podívala do očí , po krátkém pohledu do jejích hnědých očí jsem ji konečně políbil. nebránila se, ba naopak semnou spolupracovala. odtáhla se až nám oběma docházel dech , se slovy "teď když jsem mimo X-Factor , mohl jsi to udělat" "musíme za tím Simonem" usmál jsem se na ni a vedl jsem ji zase do auta.