Když jsem další den přišla do školy, tak jsem všechno Řekla Áňe. Ta s toho byla úplně vedle:).
,,Ahoj!"
,,Čau"
,,Tak co můžeš chodit?"
,,Nooo..."
,,Co?:'("
,,MŮŽU!!!"
,,Uf,muž jsem se lekla."
,,Strašně moc se těším! "
,,Jo, včera jsem byla s tou cvičitelkou v cukrárně."
,,Fakt? A jak se jmenuje? Kdy to je?"
,,Počkej, počkej! Jmenuje se Lucka a je to každý Čtvrtek. "
,,Už tenhle?"
,,Jooo!!!"
,,Super!"
,,Strašně moc se těším!"
,,Já taky!!!"
Zazvonilo.
,,Jo, tak čau."
,,Čau."
---Ve Čtvrtek odpoledne---
Šli jsme teda na ty koně.
,,Tak jdem?!"
,,No, ty mě tady Anetko zdržuješ:)!"
,,Tak promiň noo:)!"
,,No tak už půjdem?!"
,,Jo furt:)!"
Když jsme tam dojeli vlakem... tak to bylo obrovský (teda aspoň pro mě).
,,Jak jsme si toho nemohli všimnout?" Vykřikla jsem.
,,Přesně!" Řekla na to Áňa.
Rozhodla jsem se takhle pod to psát. Protože bych k tomu občas něco chtěla říct.
Já vím, je to krátké, ale já dělám to co by mě bavilo číst. Prostě mě baví kratší díly tak je taky dělám.
(Hlavně pokud máte díly delší neznamená, že mě to nebaví. To není pravda! Ale mám prostě radši kratší díly.)
Ještě se chci omluvit, že tu přímou řeč mám pokaždý jinou:).
A pokud tam má ňáké chyba tak mě zato nezabijte:)
Zuzka:)
ČTEŠ
Kamarádky na život a na smrt
RandomJe to o holce jménem Zuzka. A je jí 13 let Je vysoká, docela štíhlá, má hnědý oči a blonďatý vlasy. Má nejlepší kamarádku jménem Áňu (Anettu). Chodí spolu na koně a podnikaj spolu ještě spoustu jiných věcí. (Dyžtak, není to můj život, takže to není...
