Stepbrother»l.s (CZ translation)

»DVA«

- D V A -

Právě dnes mě vzbudilo až bušení na dveře a mužský hlas, který na mě křičel. Harry. Samozřejmě, že to byl Harry, kdo jiný by to mohl být? S kvílením jsem se otočil o sto osmdesát stupňů a omylem si shodil laptop z postele, což mě přinutilo hlasitě zamručet. Ježíši, vážně moc doufám, že jsem ho nerozbil a pokud se stalo, že jsem ho skutečně rozbil, Harry mi bude platit nový.

Bušení na dveře nepřestávalo, takže jsem s dalším povzdechnutím zvedl své tělo z postele a přetáhl si přes hlavu jedno ze svých velkých triček na spaní. „Můžeš počkat jednu zatracenou sekundu, ty špatný kousku hovna!" Bušení se akorát zesílilo a já zafuněl, zatímco jsem odemykal dveře.

Tam stál Harry s úšklebkem na tváři, než sklouzl svým pohledem dolu na mě, než mě obdařil jiným, samolibým úšklebkem. „Ahoj, twinku." Bez vyzvání vešel do mého pokoje a podíval se na podlahu, kde spatřil laptop a jeho obočí se nechápavě nadzvedlo. Jeho oči se přesunuly na postel a právě v této chvíli mu to došlo..

Použité papírové kapesníky ze včerejšího večera.

Má tvář okamžitě zrudla, když se otočil ke mně a slabě se uchechtl, na což jsem si pouze překřížil ruce na prsou a zamračil se. „Co chceš? Jdi do háje." Když jsem svým dechem tlačil do hrudního koše, on rychle sevřel má zápěstí s nimiž se chvíli pral a následně mě za ně přišpendlil na dveře.

„Pamatuješ si, co jsem ti naposledy řekl? Musíme si nastavit nová pravidla." Jednu paži ovinul kolem mého pasu, aby si mě mohl přitáhnout blíž k sobě. Nejprve mě držel blízko u sebe, ale následně mě povalil pod sebe na postel, kam mě znovu silně zatlačil. Po celou dobu jsem nebyl schopný ze sebe dostat jediné slovo, příliš vystrašený na to říct cokoliv. Tomu bylo až do té doby, než na mě začal lézt.

„Co to děláš?" Můj hlas zakolísal nad tím, jak divná tato situace byla, oči dokořán, když jsem se díval na něho. Ten vůbec neodpověděl, místo toho si mě přisedl, natáhl se k nočnímu stolku, zatímco já kopal kolem sebe. Neměl jsem tam ještě vůbec nic, takže jsem neměl ponětí, co tam hledá.

Harry se o tom musel stejně přesvědčit sám, předtím, než se vrátil zpátky ke mně, ačkoliv jeho tělo se nade mnou stále vznášelo. Nyní mi byl přímo tváří v tvář. Zíral na mě dolů a poté mi tělo přisedl. „Pravidlo první. Ať už mezi námi k něčemu dojde, zůstane to jen mezi tebou a mnou. Pokud ti vrazím, nikomu o tom neřekneš. Pokud si od tebe něco vezmu, nikomu o tom neřekneš. Pokud udělám tohle-" Zvedl si hrubě mé tělo pouze za mé stehno a silně mi zmáčkl zadek. Nutno podotknout, že jsem měl na sobě jenom boxerky a dlouhé triko. „Zůstane to pouze mezi tebou a mnou. Chápeš to?"

Opíral jsem se pouze o jeho hruď a on se ke mně o kousek přiblížil, aby mi obě zápěstí znovu chytl a přidržel mi je nad hlavou. „Děláš si ze mě prdel, ne? Tohle chceš dělat patnáctiletému klukovi. Jsem tvůj bratr-" Odmlčel jsem se s lehkým fňuknutím, když jeho stisk silněji sevřel má zápěstí.

„Nejsi žádný můj zasraný bratr." Vyplivl podrážděně, vysvobodil jedno mé zápěstí a hrubě uchopil mou tvář. Cítil jsem, jak se mi zuby zarývají do svaloviny v ústech, když jsem svou volnou rukou strčil do jeho těla a následně kolena namačkal do prostoru mezi mnou a jím. Než se stačil vzpamatovat, sebral jsem se z postele a rozběhl se do koupelny.

Co to je za kreténa!

Nejhorší na tom je, že jsem to nemohl říct vůbec nikomu - ani své matce - neboť by mi to mohlo akorát přitížit. Ale vždyť on mě právě sexuálně obtěžoval a to bych měl někomu říct, ne snad?

Není to obtěžování, pokud sis to užíval, ne?

Omluvte mě slečno spisovatelko, já si to neužíval! Nyní se vraťme ke knize, kde jsem to byl?

S povzdechem jsem pokroutil hlavou ze strany na stranu a navlékl na sebe šedé tepláky. Opíraje se o chladné dveře se mé oči začaly zavírat. Můj život byl už nyní dostatečně těžký a Harry to všechno dělal ještě tak desetkrát horší a to jsem tu nebyl ještě ani 48 hodin. Co to je za vola?

Zaklepání na dveře mě donutilo poskočit na místě. „Lou? Jsi tam? Potřebuji čůrat." Díky bohu to byla jenom moje mamka. Úlevně jsem vydechl a otevřel dveře, falešně se na ni usmál a pak se okamžitě vydal dolů do chodby.

Čím dál, tím líp. Žádný Harry. To je dobré znamení. Nyní už s úsměvem jsem pokračoval dál až do kuchyně, kde jsem už viděl už připravenou snídani na stole. Má mamka nikdy skutečně nevařila, takže jsem usoudil, že to všechno připravil Tom.

„Voní to dobře."

Můj hlas přinutil k Toma k polekanému škubnutí a otočení čelem ke mně, když mu přes rty uniklo malé zasmání. „Vyděsil jsi mě." Vydechl předtím, než si sedl nad jeden z talířů. „Máme slaninu, vejde, palačinky a párky. Vezmi si cokoliv, co chceš, všeho je tu dost." Oči se mi rozšířily, ovšem ihned jsem si vzal místo na konci stolu.

Zatímco jsem si to všechno dával na talíř, mluvil jsem. „Děláš takové snídaně každý den?" Otočil se ke mně, položil na mě skleničku s pomerančovým džusem přede mě, což mě přinutilo zamumlat poděkování ještě předtím, než jsem se zakousl do párku.

„Jo, ačkoliv nejsem zvyklý na to dělat toho tolik, ale když tu máme další lidi v domě, budu si na to muset zvyknout." Pokrčil rameny a pak svou pozornost obrátil ke vchodu do kuchyně.

Když jsem tam přesunul svou pozornost též, vešel dovnitř Harry, zatímco měl ruku položenou na svém břiše, aby si ho mohl třít. Podíval se pryč a věnoval mi pohled plný touhy po odplatě, zatímco vstoupil a sedl si vedle mě. Nezajímal jsem se o to. O co jsem se ovšem musel starat bylo, že na mě sáhl a nakonec se natáhl pro mou skleničku džusu, kterou si nezdvořile přivlastnil.

„Co to k čertu děláš?" Chtěl jsem ho zachytit, zatímco on mi svou ruku přesunul na mé stehno a silně mi ho zmáčkl, čímž mě přidržoval na židli. „Jdi ode mě, hned."

Nyní tu už Tom nebyl. Už před chvíli odešel, aby zavolal mou mamku na snídani. „Drž hubu, děcko. Vzal jsem si tvůj džus, to je toho. Vezmi si jinou skleničku." Silněji mi stiskl stehno a já ho svým pohledem toužil zabít, ačkoliv jsem nebyl schopný nic říct.

Jak strašně moc ho nenávidím.

Zvedl jsem si další párek ze svého talíře a zakousl se do něho, což přinutilo Harryho, aby na mě koukal s pozvednutým obočím. „Ou." Zmateně jsem se k němu podíval, zatímco on se smál, kroutil hlavou, zatímco si nandaval jídlo na svůj připravený talíř.

Dobře...

- K O N E C -

»Zveřejněno: 6. dubna 2016

»Přeloženo: 10. května 2016

»Ou... nevím, co říct, snad jenom jedno - ohromné O-M-L-O-U-V-Á-M S-E! :( Je mi to strašně líto, nevím, jak se to mohlo stát, ale už to zpátky nevezmu :/ Mimochodem, abych vás uvedla do obrazu - ode dneška má autorka na profilu pouze jeden příběh - a to právě tento. Ostatní 'zmizely'. Nevím, jestli je to dočasné, nebo už natrvalo, ale je to tak - tak nebuďte překvapení. 

Děkuju za trpělivost! ♥

- S láskou L. :)