- J E D N A -
Dnes nastal den, kdy jsem se měl spolu se svou mamkou nastěhovat do rezidence Stylesů. Popravdě, nebyl jsem z toho zrovna moc nadšený, ale na druhé straně jsem zřejmě neznal nikoho, kdo by nebyl. Musel jsem se odstěhovat z domu, co neodmyslitelně patřil k mému dětství. Kdyby nic, byl jsem možná i víc smutný, než naštvaný. Náš dům byl dost velký (aspoň tedy některé místnosti), všichni jsme se tam mohli v pohodě vejít.
Dobře, tak ne. Možná nebyl dostatečně velký, ale pořád. Musel jsem všechny vzpomínky nechat v tomto domě a jen tak se odstěhovat do Cheshire. Kdo tu sakra mohl dobrovolně chtít bydlet? Vypadalo to tak nudně a divně. Vsadím se, že Tomovi děti jsou příšerně nudné. Má matka si ovšem toho chlapa brzy vezme. Ten nám totiž okamžitě navrhl, že se k nim můžeme přestěhovat.
„Hlavu vzhůru. Budeš tam mít určitě i nějakého kamaráda." Vytrhl mě matčin hlas z víru mých myšlenek alespoň na chvíli, čímž mě přinutila podívat se jejím směrem. Právě totiž řídila domů, přímo mezi stěhujícími vozy. Vrhla na mě svůj pohled, skenovala mě svým starostlivým obličejem. „Harry. Harry je ten kamarád, o němž mluvím." Nadzvedlo se ji slabě obočí.
Pokroutil jsem nad ní očima a kvůli všem těm řečem sklouzl po sedadle o něco níž, zalapajíc slabě po dechu. „Vážně? Harry?" Mluvila o mém nevlastním bratrovi, jehož jsem už měl možnost poznat. „Potkal jsem ho jenom jednou. Byl na mě velmi zlý. A je o tolik starší! Ten se nebude chtít zahazovat s dítětem." Vyplivl jsem do světa. Přesně to, co mu řekl on sám. Všechno, co ten pták dělal bylo, že si dělal srandu z jeho výšky a vytvářel sexuální komentáře o jeho zadku.
„Na děcko máš vážně velký zadek." Natáhl se svou rukou k mému pasu, zatímco tou druhou mé pozadí zmáčkl. Vypísknutí uniklo skrz mé rty a má tvář okamžitě zrudla, čímž jsem ho ještě více pobavil. „Jaký to twink (= ten nedominantní, 'spodní')." Zamumlal a až teprve poté se vydal po schodech nahoru.
Má spodní čelist při jeho slovech rychle spadla na zem a můj dech se v hrudi příšerně zasekl. Poté se na mě ještě otočil a podíval se, zatímco se na mě pousmál. „Vítej v rodině, děcko. Až se skutečně nastěhuješ," přesunul se tak, aby se na mě plně podíval. „Vyjasníme si pár pravidel." A poté se znovu otočil a pokračoval ve schodech nahoru.
Má matka mě znovu svým hlasem vytrhla z přemýšlení a já se otočil k ní, jak mluví. „Jsem si jistý, že měl jenom špatnou náladu a dobře tě neznal. Nakonec si tě určitě oblíbí." Vzpomněla si přitom i na jinou osobu. Neznala syna toho, co si vzala, nebo co hůř, možná neznala ani svého mně - snad ještě méně, než Harryho.
„Cokoliv.." Zamumlal, opřel se zády o sedadlo a ruce si založil na prsou. Vytáhl jsem si mobil, vložil do něho sluchátka a pustil All Time Low.
- P Ř E S K O Č E N Á D O B A -
V době, kdy jsme se dostali domů, byla už tma jako o půlnoci a jediné světlo v domě přicházelo z ulice. Už bylo pěkně pozdě, kolem třetí nebo čtvrté ráno, takže samozřejmě většina lidí už dávno spala. To já jsem spal taky až do doby, kdy mě vzbudil křik otevírání dveří.
První věc, kterou jsem uviděl, jakmile jsem otevřel oči, byla hnědovlasá dívka s velkým úsměvem na své krásné tváři. Zamračeně jsem se posadil a projel jsem si vlasy. „Proč nade mnou takhle stojíš?" Vystoupil jsem z auta a zamračeně se podíval na nevelkou dívku, která se na mě nepřestávala usmívat. „Kdo jsi-"
„Kelsey." Nějaký chlápek přiběhl, popadl dívku a tahal ji k sobě. „Omlouvám se za ní, ráda se toulá po ulicích." Vydechl znepokojeně a následně svůj pohled přesunul na onu dívku. „Máma bude naštvaná." Odešel bez jakéhokoliv slova.
Dobře...
Měl jsem pocit, že to není naposledy, co je vidím. Vyfoukl jsem z pusy malý obláček teplého vzduchu a konečně vystoupil z auta, abych viděl jenom lidi, co stěhovali všechny naše věci ze stěhovacího vozu do domu. Když jsem se rozhlížel kolem, uvědomil jsem si, že všichni se motali kolem. Až na mou matku.
Díky, že jsi nechala své jediné dítě samotné v autě.
Promiň, mluvím si sám pro sebe.
„Louisi! Půjdeš dovnitř nebo co?" Má matka stála ve futrech s širokým úsměvem a za sebou měla Toma. Bez odpovědi jsem si vzal jenom batoh a šel nahoru ke dveřím, ale když jsem spatřil Harryho, jak stojí v pozadí, zamračil jsem se, ačkoliv si mě vůbec nevšímal. Naštěstí. Svou pozornost věnoval jenom svému mobilu.
Přesunul jsem svou pozornost z jeho osoby a podíval se na svou mamku. „Mami, mám hlad." Zamumlal jsem, promnul si oči jednou rukou, zatímco tou druhou jsem držel svůj batoh.
„Oh, podívejte, twink sem přišel-" Tom ho okamžitě přerušil tím, že ho oslovil jménem s nemalým důrazem na každé slabice. Všechno co jsem mohl dělat bylo, že jsem na něho zíral, zatímco mluvil. On se na mě ani nepodíval a já za to byl více, než rád. „Můžu už jít nahoru?" Převrátil nad tím očima a zamračil se mým směrem, než se podíval zpátky na svého otce.
Vážně ho nenávidím. Nenávidím ho tak zatraceně moc, že to ani není vtipné. Je možné nenávidět někoho jen po tak krátké době, co jsem se na něho podíval?
S hlasitým povzdechem Tom přikývl a poslal Harryho zpátky nahoru. „Promiň, Louisi. Není zvyklý na nové lidi v domě. Ale brzy si na tebe tady zvykne." Ovšem já jeho slovům nevěřil ani trochu. „Máme v kuchyni pizzu z dřívějška. Je už studená, ale můžu ti ji ohřát, pokud chceš." Pokrčil rameny.
Alespoň on byl na mě milý. Jeho dcera na mě byla taky milá, ale ta tu už nebydlela. Bydlela se svým přítelem na koleji. Její jméno je Gemma a ta je skutečně na mě moc hodná. Líbí se mi, jak se s ní Harry pošťuchoval.. Ona totiž vždycky vyhrála.
„Ne, to je v pořádku. Já si to udělám sám." Mé nohy se rozpohybovaly od něho a vešly přímo do kuchyně, kde byla krabice od pizzy, co na mě koukala a oh- bylo na ní napsané mé jméno. Mohl jsem ji v podstatě i cítit.. Dobře, tak ne doslova, ale vy víte, jak to myslím.
Se slabým úsměvem jsem přistoupil ke krabici a otevřel jsem ji, kde byly poslední tři kousky pizzy. Přemýšlel jsem, jestli si mám i dva zbylé kousky zabalit nahoru a nechat si je na později. Pf, vždyť to ani nikdo nemusel vědět. Vzal jsem si tedy i ten poslední kousek, kousl si do něho a šťastně si na ní pochutnával, zatímco jsem se rozešel směrem k obýváku a následně po schodech nahoru.
Když jsem tu byl naposledy, už mi řekli, kde se můj pokoj nachází, takže jsem neměl žádné problémy s tím, najít ho. Když jsem tam došel, zamkl jsem za sebou dveře, vytáhl si laptop a pustil si tam šedou anatomii.
(A ano - musel jsem, nebo právě neměl si pouštět gay porno ještě předtím, ale to nikdo nemusí vědět..)
- K O N E C -
»Zveřejněno: 29. března 2016
»Přeloženo: 23. dubna 2016
»Ahoj lidi! Tak je tu první část - moc doufám, že se líbí a že vám to aspoň trochu zpestří sobotní dopoledne! ;) Děkuju mockrát za ohlas u minulé 'části', pokusím se přidat pokračování co nejdřív! :) S láskou - L. ♥
ČTEŠ
Stepbrother»l.s (CZ translation)
FanfictionPatnáctiletý Louis má novou rodinu jako obrázek a zejména jedna osoba je pro něj tak důležitá - devatenáctiletý Harry.