> 29.

39 9 2
                                    

Po dlouhé době jsem šla do školy s kapucí na hlavě.

Nechtěla jsem vidět tváře ostatních když vím, že on mezi nimi nebude.

Vidět ty povrchní tváře nepotřebuju.

Oni totiž nepoznali bolest.

Nevědí, že chvíle bez někoho koho milují je dlouhá jako světelné roky.

Nikdy nepocítí smutek jako já.

Protože neví, co je to opravdová láska.

A možná, protože nepotkali někoho jako Daniel.

Možná je jediný na světě, který ví vždy co říct.

Byl to osud.

To že jsme se spolu potkali.

Teď je však nás osud vzdálenější.



Never be aloneKde žijí příběhy. Začni objevovat