Black, co není black

395 35 3
                                    


Bylo za minutu sedm a nebelvírská věž byla celkem klidná. Z jakého důvodu? Nepřítomnost Pobertů. Pokud tyhle paka neokupovali společenku a tropili trable někde jinde, vše bylo v pořádku. Spokojeně jsem se zadívala zpátky do své knížky. Do příchodu čtyřčlenné party bradavických oblíbenců zbývalo šest minut a tak jsem si po tento čas mohla ještě klidně číst v křesle před teplým krbem. Mé modré oči rychle lítaly po řádkách zajímavého textu a já napínavě hltala děj.
"Nebýt Protiva takový samotář, klidně by mohl do naší party" ozval se hlas Jamese Pottera, právě vlézajícího do společenky.
"Kámo, s nim by to byl odvaz" pochechtával se za ním Sirius Black a já v tu chvíli zklamaně zaklapla rozečtenou knihu. Příchodem těchto inviduid, končí poklidný čas nebelvírské společenky což pro mě znamená zmizení do ložnic. Dívčích, samozřejmě.
Jelikož jediná neobsazená sedací, výhodná místa byla u mě, Poberti sem zamířili.
"Zdar Lightwoodová" věnoval mi Black svůj úsměv typu -nechceš se mnou objevovat zákoutí přístěnku?-.
"No nazdar.." pozdravila jsem ho "nadšeně" a jeho kamarádíčci se rozesmáli.
Já a Black jsme byli něco jako Potter a Evansová. Předtím než Lily Jamesovi podlehla.
Sirius, ignorující můj nezájem se zeptal:"Máš tu esej pro McGonagalku?"
"Doprdele!" vyjekla jsem a chytla se za hlavu. Sakra, sakra, sakra, úplně jsem zapomněla!
"Zřejmě ne" uchechtl se ten chytrolín a já se na něj zamračila.
"Víš, kdyby mě někdo celou hodinu neotravoval, žádnou trestnou esej bych dostat nemusela!" zavrčela jsem na něj a jemu se v očích objevily ty plamínky, které tam má vždy, když je pobaven nějakou situací.
"Hele, nejsi v tom sama. Já ji dostal taky. A kdybys mi prostě vyhověla a šla se mnou na rande, nemuseli jsme dostat esej ani okolní, výchovné kecy kolem toho"
"S tebou bych na rande nikdy nešla!"
"Hej, pojďme o tomhle uzavřít nějaké sázky!" napadlo Jamese a Petr si s ním nadšeně plácnul. Kreténi!
"Uvidíme, Lightwoodová" zamrkal na mě Black a já, kompletně vytočená, se vydala k ložnicím. Co si o sobě myslí?
"Ach, jak já miluju to její smyslné kroucení boky.." řekl Sirius, schválně nahlas. Za chůze jsem nahmatala hůlku a od dveří se na něj otočila.
"Colorium!" pronesla jsem přísně a pak zapadla do ložnice. Ještě než jsem zavřela dveře úplně, zaslechla jsem hlasitý, pobavený smích lidí ze společenky. Náš Black už není jen black.

S láskou, BlackKde žijí příběhy. Začni objevovat