Hvězda jménem Layla

Kapitola 7.

Probudím se krátce před šestou ráno. Ještě chci spát, ale nejde mi usnout. Vylezu z postele a jdu do kuchyně. Vezmu si jogurt a uvařím bylinkový čaj. Dám si hrneček čaje a zbytek naliju do máminýho hrnku a namažu k tomu rohlík, nakrájim rajčata. Vše dám na talířek a položím na stůl. Připnu na ledničku papírek - Pro mámu na snídani. Aspoň jednou pro ni musim něco udělat kromě pomáhání s taškama. Vlastně ani nevím, proč to dělám. Se svoji snídaní vyrazím zpět do svého pokoje. Vezmu si notbook. Někomu by se mohlo zdát, že jsem závislačka, ale co jiného dělat teď, v šest ráno? Otevřu Face... To, co mám před očima... Nikdy jsem si nemyslela... Jack Jakes si založil Facebook... Jack Jakes nedávno označil váš příspěvek jako líbí se mi. Rozkliknu zobrazit více. Jack Jakes okomentoval váš příspěvek. Okomentoval příspěvek Layla a Peter se stali přáteli. Jack píše:

Moc vám to spolu určitě sluší. ;* Měla by sis mě konečně odebrat ze vztahů.

Odepisuju mu:

Jacku, ty víš, že mám jen tebe a docela mě poslední dobou s tímhle štveš...

Kouknu na jeho profil. Všechny údaje má vyplněné. V jednom políčku má napsáno - nezadaný.

Né, to přece né. Bere naši poslední hádku až tak moc vážně?

Znovu se rozbrečím... Vysrknu čaj a nádobí odnesu do kuchyně. Ve svém pokoji pak zabořím hlavu do polštáře a pláču.........

____________________________________________________________________________

,, Laylo, probuď se.. Laylinko... Vstávej! "

Otevřu oči.

,, Není ti dobře? " Máma se nademnou sklání.

,, Je mi... Je mi fajn. " Odpovím a znovu zavřu oči.

,, Vypadáš hrozně, vážně ti nic není, zlatíčko? "

,, Né, vážně. Jsem jen hodně unavená. " Zamumlám a zachumlám se pod peřinu.

,, Asi si šla včera pozdě spát tak já tě nechám a dospi to. " Máma zavírá dveře.

Usnula jsem? Na jak dlouho asi? Zvednu se z postele. Jdu do koupelny. Podívám se na sebe do zrcadla. Leknu se sama sebe, bože já vypadám. Mám červené nateklé oči i tváře. Opláchnu se vodou. Podívám se na hodiny - je skoro jedenáct. Spala jsem dlouho. Nevím, co mám dělat, nic se mi nechce, cítím se jak pes, kterýho nikdo nemá rád. Lehnu si a pokouším se usnout.

PÍP!

Příjde mi zpráva, která mě znovu probudí. Vezmu si mobil.

Peter - Co se stalo?

Tak mu odepíšu.

Layla - Co by se mělo stát??

Peter - Četl jsem ten komentář od Jacka. To je tvůj přítel?

Layla - Ano, trochu jsme se pohádali.

Peter - Promiň, já nechtěl. Moc se ti omlouvám, vím že to bylo kvůli mě...

Layla - Ne, to není tvoje vina..

Peter - Nic o něm nevíš.. Promiň..

Tahle zpráva mě zaskočila. Jak, že o něm nic nevim? Tomu nerozumím.