Omlouvám se...

2.9K 95 2
                                    

Už tady na něj čekám zhruba 15 minut a celých 15 minut přemýšlím jestli se nemám obrátit a jít domů. Řeknu vám, že jsem teda pořádně nervózní, protože nevím, co mám od něj čekat.
Užuž se pomalu rozhoduji, že tedy radši půjdu domů, ale bohužel...

"Ahoj Carol" zaťuká mi na rameno Chris

"Čau" obrátím se s povzdechem

"Nepůjdeme si někam sednou nebo se projít?"

"Mě je to jedno" pokrčím rameny

"Dobře, tak já tě zvu no restaurace, bereš?" usměje se

"Dobře" úsměv mu opětuji

Už se nadechuji, že se ho zeptám, co chtěl, ale opět mě předběhne.

"Jestli se chceš zeptat, co jsem potřeboval, tak se neobtěžuj kočko, protože ti to řeknu až u stolu v jiném prostředí" mrkne na mě

"Uhm..dobře, ale pro příště bych radši to 'kočko' vynechala, jasný?" zaskřípám zuby

"Nebo co? Dostanu od tebe ťafku do nosu?" zasměje se od srdce

"To taky, ale jsem schopná se obrátit a jít domů" abych mu to dokázala, tak jsem se opravdu obrátila

"Dobře, dobře, tak klid já už ti to neřeknu" chytl mě za paži a táhl až k restauraci, kde mě pustil "Tak jsme tu. Chovej se slušně, protože tam pracuje můj taťka" ušklíbl se

"No super" zamumla jsem

"Čau taťko! Prosím tě dej mi nějaký stůl pro dva, kde je to celkem v soukromí"

"Dobrý den" kníknu

"Dobrej, tak běžte tam dozadu" ukáže někam na druhou stranu restaurace

"Díky" poplácá ho po rameni a jdeme

"Tak se posaď" podrží mi židli, jako správný gentleman

"Děkuji a začneme tedy?" ano jsem totiž nedočkavá

"Jo, ale nejdřív si objednáme" podá mi jídelní lístek

"Asi si dám klasicky smažený sýr" usměji se a jídelní lístek odložím

"Tak tady počkej jdu to objednat" vstane a jde kamsi za roh

Mmm...má dobrej zadek! A že sakra dobrej! Stejně mě pořád zajímá, jaký je v posteli. Zadek má dobrej, ruce má dobrý, postava skvělá a vzhled ani nemluvím.

"Hej!" mává mi někdo před nosem a tím mě vyruší z mého snění

"Ou promiň..já jen..přemýšlela jsem" zčervenám

"To je dobrý, tak do 15 minut to bude na stole" ušklíbne se. Zase.

"Ok a už mi řekneš, co jsi potřeboval?" nahnu se k němu

"Ne až za chvíli" protočí oči

"Hmm a proč jsme tady?" opáčím

"Protože ti to tady chci říct, ale teď není ta nejvhodnější chvíle. Musím se připravit" řekne vážně

"Že jsi gay, tak to vím" okamžitě se chytnu za pusu. Panebože, co jsem to řekla?!! Jsem pitomá!

"Cože?" vyprskne smíchy

"O-omlouvám se, p-promiň" vykoktám ze sebe a opět jsem červená

"Já jsem gay? A jak jsi na to došla?" směje se stále. Má tak nádherný smích.

"No..asi jo..teda doslechla jsem se" pokrčím rameny, jakože nevím toho moc

"A od koho? To by mě teda zajímalo, protože já gay NEJSEM!" zasměje se

"Ale vždyť jsi se líbal s klukem před školou ne?" podívám se na něj nechápavě

"Já? Kdy?" utírá si slzy od smíchu

"Viděla jsem fotku" začnu nechápavě kývat hlavou ze strany na stranu

"Opravdu a jakou?" zeptá se už klidně

"Byl jsi před školou s nějakým klukem a líbali jste se"

"Promiň, ale to jsi asi s někým pleteš, protože za prvé..já gay nejsem, nebyl a nebudu a za druhé na to mám odlišný názor a nemám rád gaye" zdůrazní

"Áááha" tak teď opravdu nevím, ale proč by mi Kate lhala? Že by...ne to ne!

"No" mrkne

"Líbí se ti Kate?" zeptám se ho narovinu

"Ta z naší třídy? Není špatná, ale je to podle mě s prominutím běhna" zašklebí se

"Prosím?!! Jak to mluvíš o mé nejlepší kamaráce?!!" vyjedu po něm

"Uklidni se a ztichni trošku. Řekl jsem s prominutím, protože ji každý den vidím s jiným autem a jiným klukem, tak mám názor takový no" pokrčí rameny a začne jíst jídlo, kterého jsem si ani nevšimla, že dorazilo.

"Auto, kluk..cože?" tak teď jsem opravdu vedle

"Ale nic. Ať ti to řekne ta tvoje best friend"

"Hmm" pustím se pomalu do jídla

xxx

"No díky za skvělou 'noc' v restauraci, kde jsem se tedy dozvěděla, že gay nejsi, ale stále nevím, co jsi chtěl a neříkej mi, že sis chtěl jen vyrazit do restaurace zrovna semnou na oběd" zastavíme se u mé vily

"No, gay teda nejsem a když ti řeknu, že jsem si chtěl jen vyrazit a víc tě poznat, tak by jsi mi věřila?" podívá se mi do očí

"Mmm..asi ne, protože jsem viděla, jak jsi byl nervózní vždy, když jsem se tě na to zeptala" usměji se

"Dobře..Carol..já..uff..no neříká se mi to nejlíp a nevím, kde začít" pohodí rukama

"Začni, kde chceš jen ať už to z tebe vyleze" zasměji se

"Omlouvám se" vyleze z něj

"Cože?" vykulím oči

"Omlouvám se za to, jak jsem se k tobě choval poprvé a jak jsem se k tobě choval u tebe doma tenkrát. Víš, nenechal jsem si to vysvětlit a to jsem měl. Chtěl bych ti poděkovat, že jsi mě nepustila a starala se o mě, když to řeknu takhle. A za to, jak jsem tě nazval bych se chtěl omluvit taky. Mrzí mě to Carol" vychrlí ze sebe, a já stojím jak solný sloup a nemám slov

"No-"

"Chápu, kdyby jsi mi to nechtěla odpustit, ale aspoň kdyby jsme byli něco jako kámoši" podívá se na mě provinilým pohledem

"Já..nestačím se divit.." řeknu jen

"A?"

"Promyslím si to Christiane. Je toho na mě moc, takže ti děkuji za krásnou noc ještě jednou a za všechno. Dobrou" naposled se na něj podívám a jdu domů.

Odpouším ti Christiane jen pokud se semnou vyspíš.Jednou tě dostanu a budeš můj, protože stará dobrá Caroline se vrací do starých kolejí usměju se. 

-Na obrázku Christian :) 


"Fuck me"Kde žijí příběhy. Začni objevovat