Sny nebo realita?

Past?! Jak si jen mohl

Když jsme se konečně vyhrabli z auta ještě jsem se ujistil že Sammy ví co má dělat. Pak jsme se už jen vydali do budovy. Sammy chtěla prozkoumat tu místnost kde jsme byli všichni tři zavření, ale po pěti minutách se vrátila s tím že tam nikdo není. No bylo mi to divné, ale šli jsme hledat dál. Po prozkoumání snad všech místností až na jednu jsem začal věřit že tam nikdo není. No ale když jsme nakoukli do té největší zažil jsem snad největší šok svého života. Na plátně tam promítali.....

fotky mé mámy a vedle ní byla ještě jedna žena, měla stejné vlasy jako Sammy ale vypadalo to že je to mámino dvojče. No páni, nikdy mi neřekla že má sestru. Vlastně jsem se na to ani nikdy neptal. Jo já se vlastně o svoji rodinu ani nestaral, prostě jsem u nich přežíval a těšil se až od nich vypadnu. Bože jakej jsem byl debil! No počkat já jsem nebyl debil, já debil JSEM! Ale dost, ta sebelítost musí přestat nebo začnu bejt vzteklej a to nebude dobrý. Najednou za námi zaklapli dveře. V tom vzteku jsem si ani neuvědomil že jdu dopředu. Sammy šla naštěstí za mnou takže ji mám pořád na očích. Neodpustil bych si, kdyby se jí něco stalo a já se aspon nepokusil tomu zabránit.

Pohled Sammy.....

Když se zavřely dveře okamžitě jsem se otočila a viděla jsem tam Filipa jak se chechtá. Stejný zvuk vydával když mě bodnul. ,, To byla past?! Jak jsi nám to mohl udělat?! " jsem strašně rozčilená. Jak jen mohl, my jsme mu věřili, no počkat to já mu věřila. Samsona jsem sem dotáhla já. Kdybych se sem vydala sama a nezačala jsem ho přemlouvat, byl by ted' v bezpečí. Jsem kráva a pořádná. Neumím ani myslet normálně. Jo celá já, ženu se do nebezpečí aniž bych přemýšlela koho to může ohrozit. Ale pokud se odtud dostaneme, už to nesmím takhle dělat. No vlastně to není pokud ale až. Dostaneme se ven nějak už to zařídím. Dostala jsem nás dovnitř tak nás dostanu i ven. Musím! Samson se na mě podíval strašně ztrápeným pohledem. Neuvědomila jsem si že Filip tam něco žvaní zatím co já tady přemýšlím a když jsem se zaposlouchala zjistila jsem proč se na mě Samson tak díval, my jsme totiž z jedné krve. Nejsme sice sourozenci, ale naše mámy byla jednovaječná dvojčata a tím pádem jsme bratranec a sestřenice. Sakra tak tohle jsem fakt nečekala. A ani trochu se mi to nelíbí.

Pohled Samsona.....

Když nám Filip řekl že jsme příbuzní, potvrdilo se přesně to čeho jsem se bál. Zamiloval jsem se totiž do své sestřenky.

Ahoj lidi jsem tady po delší době a moc se za to omlouvám ale momentálně píšu ještě jeden příběh. A jenom když se na cokoli zeptám tak mi nic nepíšete takže uděláme kompromis. Pokud vás tento příběh nějak zaujal ( negativně nebo pozitivně ) napište mi to prosím do komentů a dokud tady nebude alespoň 6 komentářů tak nevydám další část. Mrzí mě že to takhle musím dělat, ale potřebuju vědět názor i od lidí které neznám.

Vaše Coolerka