Bitva

290 12 0
                                    

BEN

Teleportoval jsem se do kuchyně tam vzal něco k jídlu. Pak jsem šel nasupeně do pokoje. „Takže ty dva se spolu opravdu vyspali?... takhle to být nemělo... měla být se mnou já jsem jí hlídal když ještě ležela na ošetřovně. To já jsem byl s ní. Toby jí tam jen přinesl... byl jsem u ní furt a ona to neví...

Miluju jí a ona o tom neví... ", myšlenky se mi honily hlavou tak rychle, že jsem je nestíhal.

Půjdu se uklidnit na počítač...", řekl jsem si v duchu.

Když jsem vešel do pokoje cítil jsem, že něco nebylo v pořádku. Položil jsem na stůl snídani a zahleděl se na počítač. Pokusil jsem se ho zapnout, ale nic. Obrazovka byla stále černá. V tu chvíli mi páteří mi projel čistý šok...

Zmizel jsem v počítači abych zjistil co se stalo. To co jsem tam, ale uviděl nebyl můj počítač, ale šílené morbidní a úchylný věci. Bylo to dost zdrcující. Okamžitě jsem z počítače vylezl. Ten počítač... byl... totálně... V PRDELI!...

„Jsem virus! Bez toho počítače jsem jen nicka! Musím být občas v počítači a načerpat nějakou energii jinak...jinak bych mohl i zemřít...", byl jsem z té představy neskutečně vyděšený. Pak jsem dostal vztek. Někdo mi ten počítač musel zničit. Vybuchl jsem.

„JAKEJ ZASRANEJ KRETÉN TO UDĚLAL!!!!!!!???", zařval jsem až mi z toho začal přeskakovat můj normální hlas do toho "elektrického". Krev v žilách se mi vařila vzteky. Jestli najdu toho kdo mi rozbil kompa tak dostane pořádnou přes hubu. Pak jsem uslyšel nemilí zvuk.


Jeff

Byl jsem zrovna s E Jackem a kecali jsme o té včerejší párty když jsem si všimnul něčeho divného. Jack dopadal na jednu nohu.

„Jacku? Proč kulháš? Udělal sis včera něco?...", zeptal jsem se podezíravě. Jack sebou polekaně trhl a vykoktal: „No... by-byl jsem ve městě a...a... pokousal mě tam nějakej čokl."

Neznělo to moc přesvědčivě. „Tak mi to ukaž!", přikázal jsem mu.

„A proč bych jako měl?!", odsekl mi vztekle.

„Nevěřím ti, že by ses zrovna ty nechal pokousat od psa.", řekl jsem pevně a čekal na jeho reakci.

„Fajn.... měl jsem hlad a šel do města a ta-", Jack větu nedokončil. Oba nás přerušil nám dost známý zvuk.


Clokwork

Podřimovala jsem v pokoji když se najednou rozlétly dveře. Stál v nich Toby a díval se na mě nepřítomným pohledem. Docela mě to znervózňovalo.I přes to jak jsem vtrhnul jsem byla šťastná, že přišel.

„Ahoj, nechtěla bys jít ven?", vykoktal nakonec ze sebe nejistě.

„Máš být se Zarou, ne?", odpověděla jsem chladně.

„Ne. Je jí ze včerejška blbě. Zašla by si se mnou teda ven?", řekl nervózně.

„Tak jo", souhlasila jsem.

„Yes!", zašeptal si Toby vítězně.

Zasmála jsem se tomu a šla s ním ven. Po chvíli co jsme se procházeli a povídali si jsem zaregistrovala děsivý zvuk přicházející od slendermansion. Toby se na mě vystrašeně podíval. Oba jsme se rychle rozběhli zpátky.


Zara

Hledala jsem Tobyho, ale marně. Nejspíš je někde s Clocky. Hmm, že nejsem překvapená XD... Ale stejně jsem měla v plánu zajít za Hoodym a Maskym zeptat se jestli neví kde Toby je. Zrovna když jsem byla už jen asi 3 metry od jejich dveří, ozval se hlasitý výstřel od předku domu.

Creepy societyKde žijí příběhy. Začni objevovat