Part 5.

165 7 2
                                    

!!Úúúú 500 čtenářů!!:33 Tohle jsem opravdu nečekala, ani nevíte jak si toho cením:)) Tady máte další snad i delší díl:)) Kdyžtak okomentujte/ohodnoťte.  DĚKUJU MOOC:*:))

LUCY'S POV.

Když mě sestřička dovezla zpátky na pokoj, čekalo mě překvapení. Měla jsem novou "spolubydlící". Ležela na přístrojích a kolem ní stálo několik doktorů. Zbystřili, když mě zahlédli a pak se zas věnovali pacientce. Sestřička mi podala berle, abych si došla zpátky k posteli. Uchopila jsem je do ruky a podepřela se nimi. Bylo to vážně těžké a vůbec mi to nešlo. Sotva jsem se k posteli dobelhala a všichni byli pryč, jak doktoři, tak i sestřička, která se o mě předtím starala. Sedla jsem si na postel a ohlédla jsem se po pokoji. Vedle mé postele stál stolek a já byla zvědavá co je v něm. Pootevřela jsem šuplík a uviděla jsem jak v něm leží svazek klíčů s velkým ušmudlaným plyšákem. Hned jsem poznala, že jsou moje. Vzala jsem si je do ruky a lehce stiskla. Byla jsem unavená z toho nic nedělání, tak jsem zasunula šuplík, lehla si a zahrabala se do peřiny. V ruce jsem pořád měla klíče a prohlížela jsem si je. Vzpomínala jsem jak jsme se stěhovali sem do Bradfordu. To žila ještě mamka.. Začala mi po tváři stékat slaná voda a já jí rychle utřela rukou. Během jak špatných, tak i dobrých zážitků, na které jsem vzpomínala, jsem usnula.

KATE'S POV.

Co nejrychleji jsem vyběhla z autobusu. Vběhla jsem na přechod auto neauto. Všimla jsem si jak se na mě zrovna jedno řítí, ale stihlo to zabrzdit, pak už jsem jen zaregistrovala jak řidič různě rozhazuje rukama a troubí. Běžela jsem dál. Zastavila jsem se až na chodníku a tam si pořádně oddychla. Po menší pauze jsem začela utíkat znovu. Vzala jsem to zkratkou přes park, kde posedávali lékaři nebo sestřičky s pacienty. Tenhle park mi připomínal spíš nějaký výběh. Doběhla jsem k obrovským vchodovým dveřím, které byli součástí celé budovy a vešla jsem dovnitř. Zamířila jsem rovnou k recepci. Paní za pultem zrovna telefonovala, tak udělala jednoduchý posunek, který mi říkal, že si mám počkat. Rozhlédla jsem se. Vůbec se mi tu nelíbilo, ale o to tu nešlo. "Máte přání?" zeptala se a já se na ní zprudka otočila. "Jdu za Lucy Parker", "Dobře. Vaše jméno, prosím?" Kate Cameron" sdělila jsem jí. "Posaďte se, prosím. Zavolám sestřičku a ta vás k slečně dovede." usmála se, ale já jí úsměv neopětovala. Můj pohled zaujaly automaty na kávu. Přešla jsem k nim a začala si prohlížet širokou nabídku. Měla jsem chuť na latté, tak jsem vytáhla z menší kabelky peněženku a naťukala do automatu svůj požadavek. Vypadl kelímek a po několika sekundách se do něj začala natékat horká káva. Po pípnutí jsem vzala kelímek do ruky a mířila k bytelným křeslům, který byly v rohu místnosti. Usedla jsem a chtěla se napít. Někdo mě přerušil. "Co tu děláš?" uslyšela jsem za sebou hrubý hlas, který mi pokládal otázku. Zprudka jsem se otočila a vylila na sebe celý obsah kelímku. Jeho oči se setkaly s mými. Stál tam Harry s taškou v ruce, a upřeně na mě koukal. "Blázníš?!" vyjela jsem na něj a nahmatala papírový kapesníčky, abych to trochu vysušila. Nepovedlo se. Harry se na mě jen pobaveně podíval a sedl si na protější křeslo. Hodila jsem na něho nechápavej výraz, protože jsem opravdu nepochopila co mu na tom přišlo vtipné a sklopila jsem hlavu. "Když mi řekneš co tu děláš, možná bych ti byl ochotný pujčit nějaké věci" řekl a já jen přimhouřila oči, zhluboka jsem se nadechla a dlouze vydechla. "Jsem tu za Lucy" podívala jsem se mu do očí a když jsem zjistila, že mě pozoruje, uhla jsem pohledem. Nastalo hrobové ticho. Přemýšlela jsem jen nad celou situací, která se předešlou noc stala. Harry se začal hrabat v tašce, kterou sebou táhl. Vytáhl kus tmavomodré látky a začal mi s ní mávat před obličejem. Bylo to dámské oblečení, tak jsem na něj hodila pohled, který vypovídal, že nechápu kde to vzal. Jen se hluboce usmál a potom ho smích zase přešel.  "Je to mé sestry Gemmy. Přivezl jsem jí to hned potom, co jí sem dovezla sanitka." řekl a sklopil hlavu. "Harry, děkuju" při vyslovení jeho jména, se mi prolomil hlas. "Pohlídáš mi věci prosím?" podívala jsem se na něho a on je přikývl hlavou a zazubil se. Šla jsem si na záchody převléct to promoklé a lepkavé triko. Když jsem se vracela, už tam stála sestřička a povídala si s Harrym. "Ehm, promiňte. Slečna Cameron?" upoutala pohled na mě a já přikývla na souhlas. "Pojďte za mnou." rozešla se a já rychle vzala svou tašku, kterou do teďka hlídal Harry. Nahnula jsem se k němu. "Díky"  šeptla jsem mu do ucha a dala mu letmou pusu na tvář. Znovu se jeho oči setkaly s těmi mými a on mi podal papírek. Omluvně jsem se na něj podívala, vzala papírek a běžela za sestřičkou, kterou jsem už ztrácela. 

LUCY'S POV.

Uslyšela jsem, jak někdo zprudka zabouchl dveře. Nějak jsem si toho nevšímala a spala dál. Ucítila jsem teplou dlaň na mé ruce. Otevřela jsem oči. Když jsem trochu zaostřila a poznala svojí kamarádku, hned jsem se jí vrhla kolem krku. Spustily se mi slzy a nechtěly přestat. Začala plakat i ona. Odtáhla jsem se a podívala se na ní. "Ahoj" řekla jsem se slzami v očích a ona mi hned odpověděla.

Sestřička mi pomohla vstát, aby mi mohla narovnat postel do polohy, ve které budu sedět. Kate tam nemluvně seděla a sledovala každý můj pohyb. Sedla jsem si zpátky na postel. Sestřička zkontrolovala ještě mou spoluležící a odešla pryč z pokoje. Začly jsme si s Kate povídat. Prohlížela si mě. Myslím, že to nebyl zrovna nejhezčí pohled, když jsem byla nenamalovaná, měla jsem kruhy pod očima, nohu v sádře a hlavu zabalenou v obvazech. "Rodiče tu ještě nebyli?" Rozrušila mě otázkou, která byla součástí našeho rozhovoru. "Já ne-nevím." v půlce slova se mi zlomil hlas. Kate se na mě ustaraně podívala. "Půjdu k vám a sbalím ti nějaké věci, zítra ti je sem přinesu." řekla ochotně a objala mě. Musela už jít. "Ahoj" prohodily jsme vzájemně a potom co odešla, nastalo ticho. Jediné co to veliké TICHO rušilo, byly přístroje, které byly napojené na dívce ležící vedle mne. Znovu jsem usla.

KATE'S POV.

Cestou k Parkerovým jsem vytáhla z kapsy telefon, abych zjistila čas. Z kapsy mi vypadl malý lísteček. Neuvědomila jsem si odkud je, ale byla jsem zvědavá. Rozevřela jsem ho. 

__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Koneec:D Snad to je trošku delší. Co si myslíte, že bude v tom papírku? o.O *COMMENT & VOTE* thanks:) 

Ještě jednou děkuju za těch 500 čtenářů<3 xx

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Sep 28, 2013 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

&quot;Coincidences don't exist&quot;Where stories live. Discover now