*COMMENT & VOTE* thanks:)
KATE'S POV.
Když film skončil, navrhla jsem Lucy, že si zkrátíme cestu přes starý rozkopaný park. Sice strašidelnější, ale o dost kratší. Souhlasila. Byla tma a jediné co park trochu osvěcovalo, byl měsíc, který obklopovaly miliony hvězd. Šly jsme a tu a tam přeskakovaly díry. Chvíli jsme si povídaly, ale pak nastalo hrobové ticho. Bylo to nepříjemné, tak jsem ho přerušila. "Na co půjdem příště?" zeptala jsem se a začala se smát. "Něco vymysli" odpověděla, já jen přikývla, ale nejspíš to v tý tmě nešlo vidět. Došlo mi, že jsem jí něco měla vzkázat. "Víš Lucy" řekla jsem a ona jen zvedla hlavu. "Mám ti od Harryho vyřídit, že ti to slušelo, ale že se příště nemáš tak stydět" sdělila jsem jí, to co po mě chtěl ten kudrnatý kluk. Šly jsme okolo pouliční lampy, která kupodivu svítila. Lucy se zastavila a přimhouřila oči. "Kdo je..Harry?" nadzvedla obočí. " Uh, to je ten kudrnáč, se kterým si se bavila, než se šel s námi fotit" vysvětlila jsem, ale ona se jen znechuceně podívala."Ty ho znáš?" zeptala se. Zakroutila jsem hlavou."Ne tak docela. Řekl mi jen svoje jméno a to, že je tady kvůli skupině" usmála jsem se. "To jste se jako bavili o mě?!" viděla jsem jak se jí lesknou oči, přikývla jsem na souhlas a ona rychlým krokem odešla pryč.
LUCY'S POV.
Když mi Kate říkala, jak s nim o mě mluvila, vzpomněla jsem si na ten trapnej moment a udělalo se mi zle. Ale proč? Je to obyčejny kluk jako každej jinej. Byla jsem plná vzteku, který se ve mě držel a hromadil se. Nechápu, proč mě řeší. Neměla jsem slov, tak jsem utekla pryč. Slzy se mi nahnaly do očí. Cítila jsem se zrazená. Neviděla jsem pořádně na cestu, tak jsem to střihla jinudy. V dálce jsem už viděla lampy, tak jsem přidala do kroku. Už jsem se blížila, ale najednou jsem zakopla o kořen a padala rovnou k zemi. Ucítila jsem už jen náraz do hlavy a břicha.
KATE'S POV.
Utíkala rychle, pomalu jsem jí začínala ztrácet... Procházela jsem celou noc tím parkem s předtuchou, že je někde v něm. Bylo už kolem 6 ráno a já došla k jedné lavičce. Sedla jsem si na ní a šáhla jsem do kapsy pro telefon. Začala jsem hledat jeji číslo v seznamu. Bylo už vidět a tak jsem se pořád rozhlížela. Vytočila jsem její číslo a dala telefon k uchu. Předpokládala jsem, že už bude doma, ale najednou jsem uslyšela známou melodii. Otočila jsem se směrem odkud šel ten zvuk. Zahlédla jsem cosi u stromu. "Panebože, Lucy!" zařvala jsem a hodila telefon do kapsy. Rozeběhla jsem se za ní. Nevnímala. Z hlavy jí tekla krev. Nevěděla jsem co mám dělat, znovu jsem nahmatala telefon a začla vytáčez záchranku. Zvedla to nějaká paní, která po mě chtěla vědět nejdůležitější informace. Hned po tom co jsem jí vše řekla, vypnula jsem telefon a věnovala se zase Lucy. Párkrát jsem jí profackovala s nadějí, že nějak zareaguje. "No tak, Lucy vstávej!" Nic.
