Již jedenáctá odbila a společnost ještě seděla při víně v družném hovorů v hospůdky malém prostorů. Na podnět rady Vonáska, přišla všetečná otázka, kde prdět smí se a kde ne. Je slyšet pana Nerudu, jak vážně káže o prdu. Směle ve tvář všem těm tvrdí, že prý každý člověk prdí, někdo málo, někdo více do sukně i nohavice. Uprdne se starý, mladý, prdne i vznešená Lady. I ten žebrák bídou štván prdí si jak nóbl pán.
Každý v družné pohodě prdne také v hospodě. Při pivě i při víně prd nikoho nemine. I v hotelu se smí prdět, nesmí to však tuze smrdět. Kdo to šeptem vypustí, tomu Pán Bůh odpustí. Vždyť i lékař o prdu praví, že kdo prdí, ten je zdraví. Kdo se na prd nezmůže, tomu lék nepomůže.
Prdí Petr, prdí Pavel, prdí jistě každý z nás, prdělo se vždy a všude a bude se prdět zas. Prděl Baťa ve Zlíně, prděl Stárek ve mlýně, i baletka na jevišti uprdne se ku hledišti. Každý dělník v továrně uprdne se totálně a ten žebrák na poli prdí až to hlaholí. V parku večer při měsíčku, prdne Máňa na rendlíčku, polehounku v zátiší, prd ten nikdo neslyší. Přesvědčuje rada Ruprt, jenž se náhle nahlas uprd a zděluje s jasnou tváři, jak se prdí v kanceláři. Úředníkům v kanceláři prdět se též dobře daří, na hodnost se nekouká, každý si rád zafouká. Prdí císař, prdí rada, sekretářka taky ráda. Šéfové morousi i svůj prd utrousí. Jednou prdí sportovec mužně hájící svojí čest. Prdy bují i ve sportu, každý prd má svoji sortu. Jinak prdí fotbalista, cyklista i hokejista. Jinak rybář na břehu uprdne se ve střehu. Turistovi po tůře prdy jdou jak po šňůře.
Pilot když je v povětří také prdy nešetří. Houbař když se houštím dere, prdí, div se neposere. Tramp za každé pohody prdět jde do přírody. Zachechta se mistr Halíř, krásně prdí mistr malíř a jak prdí švec, to je přece známá věc. Prdí také milý bratře pan domácí v prvním patře, domovnice u schodů, prdí jak do důchodu.
Pozvedl se starý Ryndal, uprd se a fajfku vyndal. Hovoru pak spořáda nit, prdí každý kdo má řiť. Každý mi to potvrdí, že písničku zaprdí. Až on chudák jednou stvrde, víckrát se již neuprdne bude v hrobu dolony prdět jenom do hlíny. Pan učitel v letním vedru, uprdne se pod katedru, aby tolik nesmrděl, dal si piják pod prdel. Abatyše prdí tiše, každý prd si hned zapíše. 9 prdů do roka osvobodí otroka. Prdí mniši, prdí sborem, zaznělo to celým horem, od prdele kaštany rostřískaly varhany.
Tím již končím odu svoji, prd již nechám napokoji, že jsem básník netvrdím, na všechno se vyprdím. Nakonec však říkám jasně, na prd dělat těžko básně, hlavou nad tím nevrťte na mé verše neprďte.
Ukončím již tuto báseň ať nedělám ostudu, vždyť jsem jakživ tolik prdu nečetl a číst nebudu.
ČTEŠ
Básničky bez hlavy a paty
PoesíaRůzné básně, které má hlava vyplodí. Vyjímečně se někde i objeví, nějaká ta balada.
