den, který nikdy nezapomenu

227 25 0
                                    

Dal mi růže. Seřvala jsem ho jako malého haranta.

Omluvil se mi. Ignorovala jsem to.

Viděla jsem ho se trápit. Šla jsem z trucu za jiným.

A pak přišel den, o několik měsíců později, kdy se všichni třeťáci dávno vrátili z Malty, na který bych nezapomněla, i kdyby mi vyškrábali z mozku paměť.

Ten den, kdy jsme se míjeli na chodbě, a ta jeho slova věnovaná Nině, která jsem zaslechla, byla: „Zabalím to tu a letím do Ameriky, na tři roky."

Ještě nikdy předtím jsem tak zoufale neplakala jako tehdy.

Summer |short story|Kde žijí příběhy. Začni objevovat