Paint it Black [CZ]

29.

„Řekneš... řekneš někdy pravdu?" zeptal jsem se tě nejistě roztřeseným hlasem, tudíž sis mohl lehce všimnout, jak nervózním mě tahle jednoduchá přesto tolik znamenající otázka udělala. Naše paže se dotýkaly. Čekal jsem, že se po téhle otázce vzdálíš, ale neudělal jsi to.

„Někdy... možná," pokrčil jsi rameny, jako by ti to bylo úplně fuk a ono možná taky bylo, protože jsi v té chvíli možná věřil, že všechno půjde hladce a ty nikdy nebudeš muset vyjít s pravdou na povrch. Potom ses ke mně znovu naklonil, čímž jsi vymazal mou předešlou otázku a tvou odpověď z povrchu zemského.