Home (LoveIsLove)

I'll be your light

***
Vystoupila jsem z podzemky na nádraží King's Cross. Všude vládl ruch a za skleněnými zdmi vstupní haly nádraží jsem si všimla, že právě začlo pršet. Spustil se obrovský liják. Šla jsem dál a snažila se nevšímat si ničeho z toho, co se děje venku. Déšť a jeho řinčivý zvuk, jak se silně odrážely kapky od asfaltu, mě ale táhl blíž a blíž ke skleněným stěnám.

Počasí, které přesně odráželo moje pocity a náladu. Zuřivé a prudké. Smutné a zároveň tak veselé. Viděla jsem všechny ty kontrasty lidí, kteří utíkali pod nejbližší střechy s novinami na hlavách. Lidí s deštníky, které vítr lámal jako by to byly koktejlové deštníčky. Můj pohled však spočinul na ní. Na holce, která byla úplně jiná než všichni kolem ní.

Tančila. Poskakovala a smála se. Vůbec neutíkala, neskrývala se. Byla celá promočená, ale pořád se usmívala. Dlouhé vlasy jí tvořily na hlavě mokré provázky. Sledovala jsem jí, jak nastavuje tvář dešti. Musela jsem se usmát.

Stála jsem u stěny ze skla tak blízko, že se můj dech od ní odrážel a tvořil zamlžené kolečko.
Dech se mi zrychloval, když jsem jí sledovala. Neuměla jsem to ovládat. Zírala jsem. A v momentě, kdy jsem cítila, jak se propadám někam hluboko, se na mě podívala.

,,Sam!"
Okamžitě jsem sebou škubla a otočila hlavu od skleněné zdi a očima hledala člověka, který právě volal moje jméno.
,,Samantho, tady." Už z dálky jsem ho viděla. Jak na mě mává. Můj přítel Alex.
,,Ahoj kotě, to jsem rád, že jsi konečně doma." Přitiskl si mně k sobě tak silně, že jsem sotva popadala dech. ,,Chyběla jsi mi." zašeptal mi do ucha.
Voněl kolínskou, kterou jsem mu dala k loňským Vánocům. Voněl i deštěm.
,,Jaký byl let?" ptal se, když mi pomáhal s taškou.
Ještě jsem se naposledy otočila ke skleněné stěně a nervózně se rozhlédla.

Déšť ustal a ona už tam nebyla. Byla jsem trochu překvapená tím, že mě to mrzí.
Ale teď tu byl Alex, můj Alex. Hrozně moc jsem se na něho těšila! Alex mě vzal za ruku a vyšli jsme z nádražní haly ven na čerstvý vzduch. Konečně jsem se nadechla.

,,Jak jsi se měla u rodičů? Je mamka v pohodě? Byla jsi........
.....
....
Bylo to tady bez tebe dlouhý zlato." řekl.
V tom jsem si uvědomila, že ho vlastně vůbec neposlouchám.
,,Hm..." nedokázala jsem pořádně odpovědět, protože jsem jí uviděla. Opřenou o naše auto, na kterém ještě zbyly kapičky vody. Z dálky vypadalo, jako by se třpytilo. Ona byla opřená zády a nejspíš telefonovala. Co dělá u našeho auta? Kdo to je?
Začaly se mi potit dlaně, když jsme se k ní blížili.
,,Alexi, kdo to je?" nervózně jsem zavrčela jeho směrem.
,,To je Kate. Kámoška." řekl Alex jakoby nic.
,,Kámoška?" otočila jsem se na něho, ale v jeho tváři nebylo ani kapku trapnosti. Začínala jsem být naštvaná, že mě můj kluk příjde vyzvednout na nádraží, po tak dlouhé cestě, a přivede sebou kámošku?
Několik vteřin jsem nevěděla co říct. Sledovala jsem Kate jak si prsty pročesává svoje dlouhé vlasy, ještě stále mokré od deště. Jak se jí letní šaty pořád lepí na tělo. ,,Kámoška?"
,,Počkej Sam nee..." Alex se rozesmál. Pravděpodobně, když uviděl můj zmatený výraz ve tváři.
,,Jo, lásko, jen kamarádka. Opravdu. Neboj se. Ona je... no... na holky, takže buď v klidu, okey?"
Zůstala jsem stát u auta jako opařená a zírala na Alexe, jak otevírá kurf auta a ukládá dovnitř mou tašku. Jak mě Kate zahlédla.
,,Ahoj Sam - ..." Kate se ke mě přiřítila s úsměvem. Měla světlé vlasy, mohly být možná ještě světlejší, ale byly stále mokré. Měla modré oči, možná trochu šedivé. A pihy na nose. ,,-  já jsem Katherin ale všichni mi říkají Kate." Na nic nečekala a hned mě objala. Cítila jsem, jak se na mě nalepila těmi mokrými šaty. Zpanikařila jsem a ztěžka polkla.
,,Ježiš promiň mi." odtáhla se. Sledovala jsem jí, jak se rozhihňala. Svým způsobem mi to přišlo roztomilé. Žvýkala žvýkačku. Melounovou. Cítila jsem jí i když už poskakovala vedle Alexe a něco švitořila. Byla jak dítě. Přemýšlela jsem odkud se vzala.
Alex se posadil k volantu, Kate zaplula na zadní sedadlo, nasadila si na nos sluneční brýle a vyhodila bosé nohy z okénka. ,,Tak nasedej holka." zavolala mým směrem.

***