Slzy mi z očí doslova tekly proudem. Nečekala jsem to. Potřebovala jsem chvíli na to, abych se uklidnila. A vysmrkala. Alexova zpráva mě úplně rozhodila, ale zároveň mi dodala sílu, kterou jsem potřebovala.
Teď už jsem věděla, že Londýn neopustím. Věděla jsem, že nedělám nic špatně. Otřela jsem si slzy a prokličkovala nádražní budouvou až ven na vzduch. Zhluboka jsem se nadechla a nastavila tvář dešti.
,,Samantho! " zaslechla jsem. ,,Sam!"
,,Alexi?" zašeptala jsem zmateně.
,,Sam!"
Rozběhla jsem se k němu. Byla jsem hrozně štastná, že ho vidím. Stál tam v dešti a čekal na mě. Vrhla jsem se mu do náruče. ,,Alexi."
,,To nic, zlato. šššš..."
,,Zpanikařila jsem...." začala jsem se omlouvat.
Alex mě vzal tvář do svých dlaní a díval se mi přímo do očí. ,,I já. Ale všechno je v pořádku Sam."
Milovala jsem ho. Jen jsem mu neuměla dát všechno to, co by si zasloužil. Trochu mě to rozesmutnilo. Když mě pak Alex pustil, uviděla jsem jí. Byla opřená o Alexovo auto.
Alex mě chytil za bradu a usmál se. Dal mi tím znamení, abych byla v pohodě. Potom jsem si skoro nevšimla, kam se vypařil. Stála jsem tam jenom já a Kate. Všechno zmizelo. Nádraží. Lidi. Lampy. Auta. Polkla jsem. Styděla jsem se.
Přišla pomalu ke mě. Srdce mi poskočilo. Měla nečitelný výraz. Vlasy mokré. Byla krásná. Nedokázala jsem se hnout.
Neřekla nic.
Usmála se.
A políbila mě.
Před Alexem. Před celým Londýnem. Před celým světem.
A já věděla, že JE to normální. Že je to v pořádku.
*************************************
Tuhle krátkou povídku jsem napsala proto, abych ukázala, že láska je prostě láska a je úplně jedno, koho milujete. Pokaždé je to totiž v pořádku. :)
Any
ČTEŠ
Home (LoveIsLove)
FanfictionZakopávala jsem ve tmě s prázdným srdcem... Řekla jsi mi, že to cítíš stejně... Že můžeme mít něco víc... Že můžeme být někým víc... Povídka Home je inspirovaná stejnojmenou písní od One Direction... AnyHunter®
