Jednou to zkusím

Turistický kurz-Den 4

,,Hmmm, no ty brďo to hodně prší" jsem řekl. ,,Co?" řekl Nikolas. ,, No ty vole. " řekl Vítek. ,,Hm." řekl Dominik,Kryštof a Patrik. ,, Tak to asi dnes nic moc dělat nebudeme, ale dochází nám voda." jsem řekl. ,, Já nejdu." řekli všichni hromadně. ,, Takže zase já, vy jste teda společníci." jsem řekl. ,,Tak já jdu. Ahhh to studí." jsem řekl. Když jdu zpátky tak si všimnu mloka skvrnitého, jedovatého plaza, tak jsem se mu vyhnul. A když přijdu zpět do chaty, tak Vítek začal experimentovat. Jako první zapálil krb, ale ten jsme měli zakázáno zapalovat. ,,Ty vole, ti drbe!" jsem řekl. ,,Kluci pojďte to uhasit" jsem řekl. Během 3 minut jsme měli uhašeno. A pak jsme mysleli že Vítka dobijeme. Ale dali jsme mu jěště šanci.
Za 45 minut:
,,Ťuk ťuk" zaklepe paní učitelka Schmidtová. ,, Kluci za 10 minut je snídaně připravte se" řekla. ,,Tak jo" jsme řekli.
Za 50 minut:
,,To bylo vyjimečná snídaně" řekl Vítek. ,,Máš pravdu, Vítku" jsem řekl. ,,A co budeme dělat?" zeptal jsem se. ,,Budeme ležet" řekl Kryštof a skoro všichni souhlasili. ,,Já na vás kašlu, já jdu k holkám hrát flašku" řekl Nikolas. ,,Tak jo" řekl jsem.
Za 15 minut přestalo pršet a začalo pařit Slunce o sto šest a za dvě hodiny bylo sucho. Tak jsme se rozhodli si znova zahrát fotbal. Ale tentokrát už to nebylo ono a bylo větší horko, a proto jsem skončil o hodinu dříve než ostatní. Ale jinak všechno bylo v pohodě. Poté byl oběd.
A bylo to tu zase. ,,To byl zase hnus, ty vole, tu chuť jen tak naztratím" řekl opět Vítek, nečekaně. ,, Vítku, já vím že to byl hnus, ale nechceš si to nechat pro sebe?" zeptal jsem se ho. ,, Ne." odpověděl. Však všechny aktivity začalo až po obědě, no ne hned, až nějak po hodině protože se mi z toho oběda udělalo špatně, ale pak už to bylo OK. Jako první nás shromáždili učitelé a řekli že poběžíme asi 3,5 km na kopec, kde se nám poté umístíme a přidělí se nám body, které se pak sečtou a přičtou k týmu. Já byl sice až dvacátý sedmý, ale to je vedlější. No poté jsme se hromadně vyfotili a šli zpět. No a pak jsme měli poslední soutěže, a vždy dojde na tu klasiku, přetahovanou. A hráli se jak na ME ve fotbale. Základní skupina, poté Semifinále a Finále. My jsme byly ve skupině s dalšími dvěma týmy ty jsme porazily a šli jsme na Semifinále tam hráli dva první týmy ze základní skupiny, my jsme semifinále vyhráli, a tak jsme oslavovali. A po pěti minutách už začalo peklo, finále se Shrekama. A to bylo něco, protože měli v týmu Adrianu, a ta byla hodně při těle a to byl oříšek ji přetáhnout. Nakonec jsme prohráli, ale byla to zkušenost na celý život, nikdy nebojovat proti osobě, která je moc při těle a nebojí se. No a pak už jsme jenom opékali buřty a špekáčky, no a poté jsme tam seděli jěště až asi do 8 večer, a poté jsme šli do chatek, no hlavně mi, jak ožralí. Ale jinak se nic moc nedělo, naštěstí jsme neměli večeři a Vítek si nemohl na co stěžovat, jen na to jak si připálil buřt. Pak jsme si jen povídali a já jsem šel zase na verandu a přemítal v minulosti. A pak se zase projít.
A čtvrtý den byl ukončen opět krásným západem sluncem.

Takže milí čtenáři, tímto bych vám chtěl poděkovat za podporu a překonání 100 přečtení. Moc děkuji a jěště, abych nezapomněl chtěl bych tento díl věnovat Vítkovi, za jeho vtipnost a za to, že nám ten týden pěkně osladil i zpříjemnil.
Těšte se na příští díl.