Black has a problem

II. N A M E

Walburga se ze sirotčince, pro opuštěné děti s magickými schopnostmi i s malou holčičkou přemístila ke své londýnské vile na Grimmauldově náměstí 12. Holčičku zavitou v peřinkách měla přitisklou pevně ke svému tělu, aby dítěti nebyla zima. Zima se teprve přehupovala na jaro, stálé deště, vítr a občasné výkyvy, kdy slunce teple hřálo se proháněly Londýnem.
Zaťukala na černé dveře jejího domu a vyčkávala na Narta, či Kráturu, než jí otevřou.
Po chvilce čekání se dveře rozletěly, nestál v nich ani Nart nebo Krátura nýbrž Orion, manžel paní Blackové.

,,To trvalo, pojď už, bylo to k nevydržení," odfrkl si pan Black.

,,Jsem ráda, že ses konečně probral Orione, měla bych Siriusovi poděkovat," ušklýbla se Walburga.

Orion na ni hodil svůj lhostejný pohled.
Zastavil se.

,,To je to dítě?" vydechl.

,,Je skvělé, že sis všiml, ano, nová Blacková. Je o měsíc starší než Sirius, perfektní!"

,,Walburgo, nebudeš cítit k tomu dítěti to samé, co k vlastnímu, proč tímto způsobem?" nechápal Orion.

,,Pokud se nepletu, včera jsi mi to vážně odsouhlasil."

,,Schválně jsi mě opila!"

,,To je možné," zazubila se žena a vložila manželovi uzlíček s holčičkou.

Dále luskla prsty a o krátkou chvíli potom, se před nimi objevil jejich domácí skřítek Nart.

,,Chtěla jsem Kráturu, ty se máš starat o kuchyň!" zvýšila hlas Walburga.

,,Nartova chyba, má paní. Kratura poslal Narta,protože se staral o mladého pana Siriuse, Krátura si myslel, že nás poctila návštěvou paní Druella," omlouval se skřítek.

,,Tím spíš bys měl zůstávat v kuchyni, ty budižkničemu, teď mi udělej čaj a dones můj deník, mám ho na nočním stole," poručila Nartovi Walburga. Nart okamžitě zmizel a Walburga se usadila do dámského salónku vedle chodby u vchodu.

Vždycky, když Orion prošel kolem otevřených dveří do salónu, otevřel pusu a chtěl jeho ženě něco sdělit, nejspíš ke štěstí se neodvážil něco podotknout.
Walburga začala být lehce nervózní z manželova přístupu.

,,Narte," zavolala.

Skřítek s ihned neobjevil, žena tedy musela zavolat ještě jednou.
Nart se v tu chvíli objevil s hrnek a černým deníkem v ruce.

,,Zasloužíš si trest Narte!" rozhodla paní Blacková, ,,pokož mi ty věci sem a odejdi za Orionem, udělí ti trest, řekni mu, cos udělal."

,,Jistě, má paní," řekl poslušně, sice smutně Nart.

Walburga se uspokojeně usmála a začala listovat svým osobním deníkem. Našla stranu, kde si septala jména pro svoje děti. Zápis byl už poměrně starý, na papíru stálo datum 15.6.1949. Je to skoro deset let. Walburgu zaplnila dávka nostalgických vzpomínek.
Na listu měla napsáno několik jmen, které měla ráda a také chtěla dodržet ,,blackovský systém jmen"

Andromeda
Lucteria
Melania
Elladora
Cassiopeia
Cedrella
Callidora

Walburga shledala poměrně těžké si vybrat.

,,Andromeda už ne, Lucteria je proradná ženská a Callidora na mě z obrazu vždycky ječí, čůza," mrmlala si pro sebe paní Blacková.

,,Chci, aby se jmenovala po mé matce," promluvil Orion ode dveří.

,,To, že ty chceš, neznamená, že i já."

,,Walbugo, drahá, dej jí dvě jména, třeba Lucteria Melania II.," navrhl Black.

,,Lucteria to rozhodně nebude! Tvoje hloupá sestra je odporné stvoření."

,,To připouštím," uchechtl se Orion pod vousy.

,,Cedrella Melania Blacková II."

,,Na to nemysli, matka ji nesnáší, pokud by se tak jmenovalo i to dítě, bude ho taky nesnášet," zatrhl Orion.

,,Takže tu jde vlastně o rodinné vztahy," řekla Walburga.

,,To tedy! Hele," Orion nakoukl do seznamu, ,,Cassiopeia je náhodou krásné jméno, byla to i dobrá žena."

,,Máš pravdu, takže konečné - Cassiopeia Melania Blacková II."

,,Perfektní!"

....

Aaaa a je to tu. Většina z vás už jméno znala... ale změnila jsem to druhé jméno při domněnce zachování tradice Blacků. Snad se vám dnešní kapitola líbila :)

Ady