Svatební cesta

Opilá láska

Byl již večer a Dean seděl na verandě před penzionem. Hleděl na hvězdy a v klíně mu předlo kotě patřící domácí se jménem Jimmy s modrými kukadly, celé černé až na tlapky a bříško, které mělo čistě bílé. Dean obvykle kočky rád neměl, měl alergii na chlupy, ale tohle mu tak trochu připomínalo Case. Dean znovu ulízl 80% Strohu. Ulízl, protože něco takového se samotné pít nedá. Většinou se takováto věc do něčeho přidává, třeba do čaje, Dean se však za krátkou chvilku chtěl zpumprdlíkovat do němoty.

„Kde máte manžela?" zeptala se Frau Gabriela, která se najednou z ničeho nic objevila vedle něho cucající lízátko.

„Je v-nahoře, pracovat u... na svém počítači. To je nevýhoda, když jste IT expert. Máte hodně peněz, díky... která si můžete užít taková dovolená, jako jsou tato, ale zároveň si ji nemůže-žete u-u-žžít," zahuhlal Dean a jeho němčina byla ještě horší než normálně, Gabriel však měla neuvěřitelnou praxi s huhlajícími podnapilými cizinci, takže mu stejně rozuměla.

„Dovolenou? Myslela jsem, že jste na líbánkách," zarazila se nad Deanovou formulací. Jistě její opilý host, nemusel si zrovna vzpomenout na správné slovo, a tak použil jiné, které jakž takž jde. Jestli by však ti kluci byli skutečně novomanželé, těžko si představit, že by si tento jejich společný čas nechali kazit něčím takovým, jako je práce.

„No, on-n n-není... kurva, můj manžel... ani milenec," vysvětlil Dean s drobnou odmlkou. Těžko říct, jestli byla kvůli tomu, že hledal slova, nebo přemýšlel, co dál řekne. „Castiel je... je jen m-můj kámoš. Měl sem jet s žena. Lisa. Ale ona řekla NE mi před ol-oltařem a pak utéct."

„To je mi moc líto," soucítila s ním domácí.

„Mam rada Rakousko, vždy jsem sem... sem se chtěl po-podívat. Nemám moc peněz. Méně než bratr můj a Cas, nechtěl zrušit já to tady. Myslet já, že když tu bude Cas, vyhnu se samotě a pře-přemýšlením o Lisa," objasnil ji konečně celou situaci Dean. Gabriela chápavě přikývla a vyhodila tyčku od lízátka do popelníku stojícího přímo vedle ní.

„Ale i když tu váš kámoš je, pořád na ni myslíte," odtušila Frau Gabriela.

„Jo. To co bylo by, to co mo-mohlo by-by být a jaké to je s Castiel... Je..." Dean se opět odmlčel, tentokrát určitě aby si utříbil, co chce vlastně říct a nepřítomně pohladil Jimmyho po hlavě. Kotě se do doteku opřelo a pak se převrátilo na záda a upřelo svůj modrý pohled na dva lidi s rozkazem: „Jsem roztomilé! Drbejte mě na bříšku!" „Za celou ten čas, nemohl já jít od jedné zkurvené my-mysli. Že Lisa by nedovolila, nešla do poloviny věcí, co děláme tady s Cas a že pokud Cas, líbí tady tak ja-jak já, s plat jeho, mohly bychom je-ject příští r-rok opět."

„A kde je háček?" zeptala se nadšená Gabriela, že by mohla mít trvalé zákazníky.

Dean znova upil z lahve, ve kterém byl Stroh, tentokrát víc než předtím, dodávaje si tak odvahu pokračovat. „Proto, že s Cas byt, cí-cítím jak správný. Lepe nž-než byl jsem kdy s Lisa... Myslet já, že j-jsem osaměl. Dnešek byl Castiel unavená a zu-zůstal te-tady a ja viděl Dachstein. Cas-cesta zpět já jít do baru. Chtěl j-já najít děvče a míti sex s nou. Já nemohl."

„Pak je možná správně, že vám Lisa řekla NE," podotkla Gabriela a vytáhla z kapsy pytlíček mátových bonbónů. Roztrhla pytlík a jeden z nich si strčila do pusy, pak nabídla i Deanovi, který to odmítl jednoduchým gestem. Frau Gabriela ač hubená žena měla evidentně ráda sladké. „Jiskra lásky je představa, že by ten druhý pro člověka mohl být něčím více, a shledání, této představy za velmi příjemnou... A zajímavé na tom je, že vůbec nezáleží, jak dlouho tu osobu znáte."

„Chtěla říkat, že j-jsem upadl v lás-lásce s Cas?" zabručel Dean nevrle, už ho dost štvalo, jak si všichni myslí, že je gay.

„Ne, jen to, že věřím, že se vše děje z nějakého důvodu," usmála se lišácký paní domácí. „A co vy Deane Winchestre? Sdílíte tuto víru se mnou?" nechala Frau Gabriela svoji otázku vyset ve vzduchu a zmizela tak rychle, jak se objevila.

Jiskra lásky je představa, že by ten druhý pro člověka mohl být něčím více, a shledání, této představy za velmi příjemnou... A zajímavé na tom je, že vůbec nezáleží, jak dlouho tu osobu znáte... věřím, že se vše děje z nějakého důvodu ... A co vy Deane Winchestre? Sdílíte tuto víru se mnou? Slova paní domácí se Deanovi přehrávala znovu a znovu v jeho opilé hlavě, ve které už tak měl celkem zmatek. Byl už skoro ochotný připustit, že by mohl být zamilovaný do svého nejlepšího přítele, jenže nebyl naivní. Věděl, že to nebylo žádné řešení, ale jen další komplikace. Protože co zatraceně Cas?

Protože ten neměl vztah, co si Dean pamatoval a že to byla zatraceně dlouhá doba. Sice Castiel nikdy nepopřel, že by někoho chtěl a Dean si z něho často dělal srandu, že mu někoho najde, či podobně, stejně jak když ho sem do Rakouska pozval, ale ve skrytu Dean dost pochyboval, že jeho přítel o někoho vlastně stojí. Čím dál více Deanovi připadalo, že se vlastně kamarádí s jednorožcem, a i kdyby tomu tak nebylo, asi těžko čekat, že by chtěl Cas někoho jako je právě starší Winchester. Možná i tak by bylo fér mu to alespoň říct, ale Dean si živě dokázal představit, že by tím toho svého asexuála vyvedl z míry a on by si pak sbalil kufry, tak jako všichni ostatní v Deanovém životě. Ne, to nemohl riskovat, nemohl o něj přijít. Cas byl Cas... Raději se uchlastá k smrti, aby zahnal tyhle sračky, než to všechno ztratit.

Dean si ještě lokl z láhve se Strohem, tentokrát ovšem jako by to byla čistá voda. Takové množství by mu mohlo poškodit pár mozkových buněk. To by bylo fajn, aspoň na chvíli by mohl na to všechno zapomenout... Nebo ještě líp, mohl by se tím otrávit... skončit na intenzivní péči... daleko od Lisi, daleko od Castiela. Tato myšlenky zněla najednou moc, moc dobře... Pomyslel si sobecky.

Zbytek večera si nepamatoval. A to měl zatraceně štěstí...