3. Niall

96 10 2
                                    

Věnováno: @@Lavrilka 

Louis

Když jsem přišel domů, nikdo tam nebyl.. takže táta buď spí nebo je zase někde v nějakým baru nebo tak něco. No lepší pro mě. S úsměvem se vydám do svého pokoje a padnu na postel. Zavřu oči a vidím jeho....Harryho. Vím že se říkalo že je hezký, ale že až takhle to jsem nečekal. Musím napsat Niallovi, je to můj nejlepší kamarád a taky jako jediný ví že jsem gay.

Natáhnu se pro mobil, který jsem předtím odložil na noční stolek a vytočím Niallovo číslo. Po 3 zvonění to zvedne a já si, až když uslyším jeho rozespalý a podrážděný hlas, uvědomím že je něco po půl 4 ráno.

"Louisi?! Ať je to sakra důležitý, jinak si mě nepřej." Téměř zavrčí do telefonu.

"Ni, hrozně se omlouvám, byl jsem venku takže jsem nevnímal kolik je hodin, ale něco se stalo... chceš to vysvětlit teď nebo přijdeš dnes ke mě?" Věděl jsem že neodolá.. i když jsem ho tak náhle probudil.

"Ty jsi fakt hroznej.. jsi zapomněl že u vás mám dnes spát?? Jsme domluvený na 10, tak co kdyby jsi mě teď nechal spát a tu úžasnou novinu mi pověděl zítra, hmm?" řekl a slyšel jsem jak zívl.

"No jo... úplně mi to vypadlo z hlavy, tak ok za 7 hodin .. pa." Řekl jsem a ani nečekal na odpověď a zavěsil, protože mi bylo jasný že už stejně spí.

Dal jsme mobil na nabíječku a položil na noční stolek. Zvednu se z postele a svléknu se jen do boxerek, zalezu pod peřinu a s hlavou plnou kudrnatého zelenookého chlapce pomalu usínám.

Když jsem se probudil zjistil jsem že je 8:50. Což mi dává hodinu než přijde Niall. Vstal jsem a šel do koupelny udělat ranní hygienu. A jelikož na sebe dost dbám zabralo mi to i s rychlou sprchou 3/4 hodiny. 

Jdu dolů do kuchyně že připravím snídani, ale zrovna když scházím schody zaslechnu, že někdo zazvonil. Což je divné, myslím, že Niall to nebude.. ten vždy chodí pozdě.

Vydám se ke vchodovým dveřím a otevřu. Čekal jsem kohokoliv ale jeho vážně ne... stojí tam Niall.

"Bro.. co tu děláš tak brzo?" Vydechnu překvapeně a nestačím se divit.

"Víš jak si mi včera volal.. jsem si řekl, že to bylo asi něco důležitýho, tak jsem s rozhodl kvůli tomu vynechat snídani a šel rychle sem. Takže je ti jasný že zatím co ty budeš vyprávět.. já budu mít rande s tvojí lednicí." Sladce se usměje, vtlačí se pod mou rukou do domu a po zutí bot jde rovnou do kuchyně.

Já chvíli jen koukám do prázdna a snažím se z toho vzpamatovat. Zavřu dveře a jdu do kuchyně, jelikož bych se chtěl nasnídat dokud v lednici ještě něco je, protože jak znám Nialla dlouho to tak nebude. 

Když jsme oba najezení a lednice téměř prázdná (což mi připomíná že pak musím jít nakoupit), sedíme v mém pokoji a já se chystám všechno říct jednomu věčně nenažranému, blonďatému klukovi, který je pro mě jako bratr, kterého jsem nikdy neměl.

Ano vím že má Lou bratra, ale v povídce je jedináček... :D jinak budu moc ráda za vote a komentáře.. :)


Nesuď knihu podle obalu- LarryKde žijí příběhy. Začni objevovat