Veselé hystorky dějepisné

Giovanni, jeptišky a akty

Sahirah: vzpomínáš na tu legendární spářku u Boccaccia? Tý jo jak to bylo dlouhý? 14 dní? tři neděle?

Luwiga Bribina: oficiální sdělení jeho tiskové mluvčí bylo 10 dní, ovšem světu tehdy sdělila jenom tu zveřejnitelnou část.   Co si pamatuju, to tak bylo úžasných 21 dní plných všeho, co tehdejší doba nabízela. Jenom už jsem tak nějak pozapomněla, co všecko se tam vlastně dělo. Jenom vím, že mě zhruba následující měsíc bolela hlava a žaludek

Sahirah: no mám takový pocit, že ten výcuc co z toho pak udělal byl hodně slabej, polovinu toho času mám okna a to co si pamatuji bych někdy i ráda zapomněla, však skoro polovina lidí co tam byla byli nesmrtelní a on z nich tahal rozumy.... mám takový pocit, že jednu chvíli tam dokonce chlastali s náma i jeptišky a myslím že přijela i polovina potetnátů od svatého stolce...

Luwiga Bribina: zrovna potentáti se nejvíc vymlouvali, že alkohol je lék na mor

Sahirah: tolik bílé červené a fialové pohromadě na jednom místě jsem snad nikdy neviděla...

Sahirah: však jich ho většina přežila

Luwiga Bribina: ta horší většina, třeba ten roztomilej biskup s modrýma očima, co tak hezky maloval akty, to nezvlád. Škoda ho. Ale pár těch jeho obrázků jsem si schovala jako důkazní materiál, a až mě někdy někdo z tý bandy nasere, tak se to dá použít

Sahirah: no hele do dneška už žije jen ten krysák z Francie a jinak potom lidi kterým je to jedno, protože ti se vyslíkaj a chlastaj nonstop a nestyděj se za to...

Sahirah: myslím, že kdyby jsi to vytáhla na Shakespeara tak by se akorát nasmál

Sahirah: hele a netáhla jsi to ty s ním modrookým?

Luwiga Bribina: to by sice Willa moc netankovalo, ale věřím, že by ho nasralo, kdyby viděl, kdo mu tehdy rozflákal a zapálil jeho milovanej kufřík s rukopisama a erotickýma kresbičkama. Biskupek totiž miloval kreslení nepodstatných detailů

Luwiga Bribina: Možná jsem se s ním párkrát v noci potkala u mě v pokoji. Ale absolutně nechápu, jak takovej vitální a zdravej člověk mohl umřít na vyčerpání organismu...

Sahirah: co jsem slyšela, a co si mezi výpadky paměti pamatuji, že ta jedna noc trvala někdy i tři dny... prý jste byli v tom pokoji zalezlí víc než půlku té "oslavy" a někdy vás tam i navštěvovali mladé jeptišky a chlapci ze stájí

Luwiga Bribina: noo, je pravda, že ne vždycky jsme tam byli sami

Luwiga Bribina: a ti chlapci nebyli chlapci, byli to dospělí chlapi, kteří věděli, co dělají, žádná pedofili v tom tenkrát nebyla

Luwiga Bribina: a ty jeptišky vlastně taky nebyly jeptišky, na to měly moc velký ohryzky

Luwiga Bribina: když tak nad tím přemýšlím, tak ty jeptišky tam vlastně pozval biskup

Sahirah: ok... to zní hrozně... se divím, že jsi nato vyčerpání neumřela ty...

Luwiga Bribina: ale vůbec ne, byla to sranda měli jsme takvou soukromou párty uprostřed velký párty. Ráda bych tě pozvala, ale bohužel jsem většinu času byla přivázaná a nikam jsem nemohla chodit

Luwiga Bribina: Musím ti to vynahradit. Co třeba příští týden v Abú Dabí? Šejk žení syna a pořádá mu rozlučkovej večírek. Svatba bude za měsíc, tak snad bude dostatek času

Sahirah: snad to stihnu, jsme domluveni Hatšepsut a Anežkou, že v rámci Anežčiných dnešních narozenin pujdeme vyrabovat zásoby po Rasputinovi, sme si řekli, že 99 let je dostatečně dlouhá doba na to aby opět vstal z mrtvých, teda doufám, nechtěla bych znovu zažít jeho záchvat vzteku...

Luwiga Bribina: to zní jako dobrá akce

Sahirah: ale můžeš se přidat a z pobaltí to do Abú Dabí není tak daleko...

Sahirah: to by jsme mohli dát