Life upside down

7.Kapitola

Takže, jelikož tuto story čte opravdu málo lidí a já jsem z toho zklamaná... Tak toto je moje poslední varování.. Ten kdo chce, abych pokračovala dá like a koment. Když tu toho bude málo, končím. Tuto část bych sem ani nedala nebýt bbelieber, která mě prosila ve zprávách. Takže tato kapitola je pro tebe :) Jsem moc ráda, že tě to baví. uŽIJTE SI MOŽNÁ POSLEDNÍ KAPITOLU TÉTO STORY ... I LOVE YOU ♥

Justin nám otevřel dveře. Já se vrhla Justinovy do náruče a Len zase Harrymu. ,,Tak co máme dneska v plánu?“ Zeptala jsem se Justina. ,,No, mohli by jsme zajít třeba na tennis, co říkate?“ A očima proletěl nás všechny. Všichni jsme souhlasili a Justinovy zazvonil mobil.To mu volal Scooter. ,, Ahoj, co se děje?“ Zeptal se. ,,Justine, teď mi volali z časopisu Stars a chtěli by s tebou nafotit nějaké fotky + rozhovor.“ Odpověděl mu Scooter. ,,A na kdy tam mám být?“ Zeptal se otráveně Juss. ,,Na jedenáctou.“ Zamumlal. ,,Ok, takže v 11 jsem tam, zatím ahoj.“ Řekl Juss a zavěsil. ,,Lidi, ten tennis budeme muset přeložit na později, v 11 musím jet do jednoho časopisu nafotit s nimi nějaké fotky a udělat rozhovor.“ Řekl a podíval se na Harryho s Len. ,,Nevadí, my počkáme.“ Řekl Harry a přitáhl si Len blíž k sobě. ,,A co ty zlato, chtěla by si jít semnou?“ Zeptal se mě. ,,Tak jo, jen se zajdu přesléct.“ Řekla jsem a políbila ho. Už bylo 10:45 a tak jsme vyrazili.Jeli jsme Justinovým autem. Když jsme přijeli , pozdravili jsme se se všemi stylisty a novináři toho časopisu. ,,Justine, tak mě napadlo, Beliebers by chtěli vidět nějaké ty fotky Dustina a taky nějaký ten rozhovor, takže co kdybychom to nezaměřili jen na tebe, ale na váš vztah?“ Zeptal se majitel toho časopisu. ,,Drew, tobě by to nevadilo?“ Zeptal se mě Juss a podíval se mi do očí. ,,Ne, nevadilo.Klidně můžeme nějaké ty fotky a rozhovor udělat.“ Odpověděla jsem mu a usmála se na něho. ,,Dobře takže oba dva do maskérny.První nafotíme ty fotky.“ Řekl majitel Stars. Justin mě vzal kolem pasu a šli jsme za jednou stylistkou, co nás tam vedla. ,,Jsi úžasná, víš to.“Pošeptal mi Juss do ucha tak, abych to slyšela jen já. Já se jen usmála. ,,Tak Justin si sedne sem a Drew tady.“ Řekla nám stylistka v maskérně a oba nás posadila. Umyli nám hlavu, vyfoukali, upravili a mě namalovali. Vyžehlili mi je a nahoře nadzvedli a sepli. Očí stíny jsem měla kouřové a na rty jemný lesk. Potom přišlo na řadu oblékání. To už jsme se s Jussem rozdělili, protože ho zatáhl nějaký chlap do mužské šatny a mě ta stylistka do ženské. Vybrala mi oblečení a já se do něho oblekla. Jakmile jsem se postavila před zrcadlo, došla mi řeč. Vím, že to asi bude znít povrchně, ale já jsem byla nádherná. V tu chvíli jsem obdivovala tu paní, co ze mě udělala to, co jsem viděla v zrcadle. A to oblečení bylo dokonalé. Měla jsem uplé, tmavě modré až skoro černé rifle, celkem dlouhý nátělník stejné barvy jako rifle a takovou svetlě modrou, otrhanou (taková má být) vestu. Obula jsem si černě dámské Supry, černé naušnice ve tvaru kruhů a ještě nějaké bílé náramky. Když jsem vyšla ze šatny, Juss už tam stál a čekal na mě. On měl na sobě podobné rifle jako já, ale ty jeho byli pánské a jako vždy je měl trochu spadlé. Triko měl čistě bíle a na tom černou vestu a černé pánské Supry. Vykládal si tam s tím majitelem časopisu a jak mě zahlédl, oči mu zajiskřily a rozběhl se ke mně. ,,Si nádherná!“ Řekl a políbil mě. ,,Tak můžeme jít na to focení?“ Zeptala se nás paní a držela v ruce fotoaparát.My jsme přikývli a ruku v ruce jsme vyrazili za ní. Stoupli jsem si před bílé pozadí a čekali na pokyny. ,, Takže Jussi, vem Drew okolo pasu a dívej se jí do očí a ty Drew, chyť Justina kolem krku a taky se mu dívej do očí.“ Rozkázala nám a my jsme tak udělali. ,,Výborně, a teď Drew, stoupni si před Justina a ty Justine, chytni Drew zezadu za pás a ruky si dej na její břicho a ty si na jeho ruky polož ti svoje.“ Řekla a zase nás vyfotila. ,,Tak a teď....“ A tak to pokračovalo přibližně 30 minut. Po focení si nás zavolal jeden novinář do pokoje. Já s Jussem jsme si sedli na gauč vedle sebe a ten novinář si sedl do křesla naproti nás. ,,Takže začneme.Justine, nevadí ti váš věkový rozdíl?“ Zeptal se novinář. Juss : ,,Mě na věku nezáleží, Drew je pro mě všechno a nikdy ji neopustím.“ Já : ,,Přesně tak to cítím i já, mě nezáleží na tom, jestli má Juss 19 nebo 15.Vždycky ho budu milovat.“Otázka : Drew, myslíš, že tě Beliebers budou nenávidět?“ Já : ,,Snažím se si je získat a pevně doufám, že se mi to jednou podaří.“ … Tak jsme si vykládali ještě tak hodinu a potom jsme se rozloučili a jeli jsme zpět do hotelu. Po cestě Juss : ,,Zvládla si to výborně.“ Pochválil mě. ,,Snažila jsem se neudělat ti ostudu.“ Mrkla jsem na něj. Měli jsme zaplé rádio a zrovna začalo hrát one less lonely girl. Juss najednou začal zpívat. Já zpívala spolu s ním. Jak písnička zkončila dojel jsme k hotelu. Prozvonila jsem Len aby věděla že už jsme tady. Chytli jsme se s Jussem za ruce a vešli do hotelu. Chtěli jsme vejít zrovna do Justinoveho pokoje, ale na rohožce byla obálka. ,,Nejspíš od nějaké Belieberky.“ Řekl Juss, vzal dopis do ruky a vešli jsme do jeho pokoje. Položil klíče na stůl a s úsměvem otevřel obálku. Jak začal číst, úsměv se vytratil a já viděla v jeho očích strach. ,,Co se děje?“ Zeptala jsem se ho a přiběhla k němu. Vytrhla jsem mu ten dopis z ruky a začala jsem číst : Ahoj ty buzno, tak jakpak se máš? Slyšel jsem že máš novou štětku..Takže přejdu hned k věci. Jestli mi nedáš 10.000.000.dolarů, tak si piš, že to s tou tvou krasotinkou nedopadne dobře. Jestli se rozhodneš tu svou malou štětku zachránit, tak ty mi ty peníze do 48 hodin necháš na opuštěném skladišti za městěm, jestli ne..to už si domysli sám. Vypleštila jsem na ten kus papíru oči a podívala se na Justina, který stál vedle mě se zatnutými pěstmi a zlostí v očích.. Já si sedla na postel a spustily se mi po tváři slzy. Juss si sedl vedle mě. ,, Zlato, neboj se, nedovolím, aby ti ublížili.“ Řekl a objal mě. ,,Justine, já se ale nebojím o sebe, ale o tebe. Mám strach, že ti něco udělá.“Řekla jsem. Přitiskl si mě co nejvíc k sobě. ,,Neplač.“ Pošeptal a uklidňoval mě. Vzal mobil a zavolal Kennymu. Volali spolu asi 10 minut. .. ,,Dobře, takže za 30 minut se sejdeme v hale.Tak zatím.“ Řekl Juss. ,,Pojď.“Chytil mě za ruku a společně jsme šli na můj pokoj za Len a Harrym. Když Juss zavřel dveře a Len viděla, že jsem brečela a třepu se, rozběhla se ke mně. ,,Panebože Drew!Co se stalo?“Zaječela a objala mě. Já ji jen pevně stiskla a dala jí ten výhružný list. Len si ho vzala a začala číst nahlas. Po přečtení řekla : ,,Co budete dělat?“ A viděla jsem jak má slzy v očích. Harry si toho taky všiml a šel k ní a objal ji. Juss: ,,Volal jsem Kennymu, za půl hodiny se s ním máme sejít v hale.“ Šel ke mně a přitáhl si mě k sobě. ,, Drew, nejspíš by sis měla zbalit věci, protože myslím, že budeme muset odjet.“ Kouknul na mě. ,,Justine, já tady Len nenechám.“ Řekla jsem rozhodným hlasem. ,,Vždyť tu je semnou.Neboj se, já ji potom odvezu domů.“ Řekl Harry a usmál se na mě. ,,Přesně tak Drew, tady nejde o mě, ale o tvoji bezpečnost.“ Přidala se Len k Harrymu. ,,Tak dobře.“ Stoupla jsem si a začala si pomalu balit věci. ,,I já si je jdu zbalit.“ Řekl Juss a políbil mě. ,,Příjdu si pro tebe.“ Dodal. ,,Harry, pojď mi prosím pomoct.“ Poprosil Harryho a spolu višli z mého pokoje. Jak zavřeli dveře, totálně jsem se zhroutila. Sjela jsem po zdi na zem. A strašně brečela.Jak mě Len viděla, přiběhla ke mně a obejmula mě a začala taky brečet. ,, Drew, neboj se to bude dobrý.Justin nedovolí, aby se ti něco stalo.“ Pošeptala mi do ucha a hladila mě po vlasech. ,,Len já se ale nebojím o sebe, bojím se o něho a o mou rodinu.“ Vysvětlila jsem jí, stoupla jsem si a začala si utírat černé slzy od řasenky. ,,Ani to Juss nedovolí.“ Dodala a začala mi balit věci. ,,Len, jdu se trochu upravit do koupelny.“ Zdělila jsem jí a šla jsem. Když jsem se na sebe podívala do zrcadla, viděla jsem jednu ubrečenou 14letou holku, která byla úplně na dně. Umyla jsem si černé čáry od řasenky a znova trochu namalovala, abych vypadala jako člověk. Když jsem vyšla asi tak po 5 minutách z koupelny, měla jsem zbaleno. ,,Děkuju Len. Jsi moje sestřička.“ Řekla jsem a pevně ji objala. Tak jdeme.“Řekla jsem, vzala si kufr a šla za Jussem. Zrovna jsem chtěla otevřít, ale zastavila jsem se a přilepila ucho na dveře spolu s Len. Slyšela jsem Jusse, jak říká : ,,Harry, brácho, já nevím co mám dělat.Strašně se bojím o Drew, ona je smysl mého života,nedokážu bez ní žít.“ A Harry : ,,Brácho, neplač, to se spraví neboj se.“ Jak jsem to slyšela, opřela jsem se o zeď vedle dveří a sjela dolů.Věděla jsem, co musím udělat, abych ochránila Justina a mé blízké...