Life upside down

8.Kapitola

Nemám vám co psát ... Snad jen to, že děkuju těm málo lidem, kteří to čtou ..

Vzala jsem Len za ruku a odvekla jsem jí zpátky na pokoj a zabouchla za námi dveře. ,,Drew, co je?“ Řekla nechápavě. ,,Len, poslouchej,vím že to co teď udělám bude největší chyba v mém životě a nikdy si to neodpustím, ale musím to dělat.Takže teď poslouchej, já ….“ Nedořekla jsem protože jsem začala brečet.Za chvíli jsem se vzpamatovala a pokračovala dál : ,,Já se rozejdu s Justinem.“ Těžce jsem vydechla a sedla si na postel. ,,Co??Drew, ty ses pomátla nebo co?! To mu nemůžeš udělat, vždyť..“ ,,Len já vím!!!“ Zařvala jsem na ní. ,,Ale musím to udělat.Když budeme v této situaci v našem vztahu pokračovat, můžeme se kvůli mně něco stát a ne jen jemu i někomu blízkému a to já nesmím dovolit!“ Řekla jsem. ,,A ty, jestli mě máš ráda, tak to neřekneš ani Harrymu a ani Justinovy.“ Řekla jsem varovně. ,,Drew, to po mě nemůžeš chtít.“ Pověděla a vyčítavě se na mě podívala a po chvíli řekla: ,,No dobře, ale Drew, uvědom si, že to Justina zničí.“ Řekla a koukla mi do mích uslzených očí. ,,A ty si myslíš že mě ne?! Nevím jak to zvládnu, miluju ho nejvíc na světě, nedokážu bez něho žít, ale on si nezaslouží takové problémy.A právě proto, že ho tak strašně moc miluju, tak ho musím opustit.“ Vylezlo ze mě a na to mě Len pevně objala. ,,Drew,sestřičko, ať už se rozhodneš jakkoliv, tak tu budu vždy pro tebe.“ Zašeptala mi do ucha. ,,Odletíme spolu zpátky domů.“ Dodala a já si stoupla a utřela si slzy. ,,Ne, ty tu zůstaň s Harrym a užij si to tady!To neznamená, že když se mě posral život, že se musí posrat i tobě.“ Řekla jsem s klidem. ,,Nenechám tě samotnou v takové chvíli.“ Řekla Len. ,,Len, toto není žádná chvíle, z tohoto se už nikdy nevyhrabu.A ty tu zůstaneš s Harrym, já jak přiletím domů, tak zajdu za tvojí mamkou a vymyslím si že budeš ještě ten jeden týden u nás.“ Vymyslela jsem a ona nakonec souhlasila. ,,Tak dobře, ale hned jak doletíš, tak mi dej vědět!“ Řekla a ještě jednou mě objala. V tom přišel Juss s Harrym do pokoje pro mě. Je to tady. Teď mu musím zlomit srdce, abych ho ochránila. Řekla jsem si v hlavě. ,,Miláčku, Kenny volal, že je tu za 5 minut, takže už by jsme měli vyrazit do haly.“ Řekl a usmál se na mě. ,,Justine, já s tebou potřebuju mluvit.“ Řekla jsem přísným hlasem. Jen se na mě podíval takovým divným pohledem. ,,Tak jo, pojďme vedle.“ Řekl a otočil se a chtěl vyjít z pokoje. ,,Ne. Chci aby u toho byli i Harry a Len.“ A chytla jsem ho za rameno. Viděla jsem na něm, že vůbec neví co se děje, jen Len stála u Harryho, držela ho kolem pasu a smutně se dívala na Justina. ,,Ok, tak mluv.“ Řekl polohlasně a snažil se v mých očích najít odpověď na to, co se teď děje. ,,Justine, během té půlhodiny jsem si uvědomila hodně důvodů, proč spolu už dál nemůžeme být.Je to věk, národnost, odlišné místa bydlení a vůbec celý náš život.Kdyby jsme spolu zůstali, jen by jsem se trápila.Uvědomila jsem si, že nejsi kluk pro mě.Je konec.“ Vyletělo ze mě jak na běžícím pásu a měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela. Jen jsem tam tak stála a dívala jsem se, jak jsem mé nejmilovanější osobě právě zlomila srdce. Justinove oči se naplnili slzami a řekl : To nemůžeš myslet vážně miláčku.“ Řekl zlomeným hlasem a šel ke mně a chytl mou tvář do dlaní. Já okamžitě cukla na bok a dál ho ničila : ,,Myslím to vážně a už mě nepřesvědčíš.A už mi neřikej miláčku,zlato a ani nic podobného.“ Odstoupil ode mě, sklonil hlavu a já jsem viděla jak mu spadla slza. Potom řekl : A co ty řeči, že mě miluješ?“ Zeptal se roztřepaným hlasem. Nechtěla jsem, ale musela jsem ho nějak odpálkovat tak, aby za mnou už nikdy nepřišel, a tak jsem se posměšně zasmála a řekla : ,,Justine, je mi 14.Snad jsi nečekal, že tě vážně miluju.“ Najednou se mi podíval vyčítavě do očí a já viděla tu hrúzu, co jsem způsobila, ale musela jsem. Spadlo mu dalších pár slz a nakonec řekl : ,,Ale já tě vážně miloval...a vždycky budu.“ Potom šel za Len, obejmul jí a rozloučil se s ní. Taky měla uslzené oči. ,,Len, moc rád jsem tě spoznal.Jsi úžasná holka a navždy už budeš moje blízká osoba.Doufám že se ještě někdy uvidíme.“ Řekl jí. ,,Justine, ani nevíš jak moc je mi to líto.Mám tě ráda, jsi super kluk.“ Řekla mu a ještě jednou ho obejmula. Justin poobešel k Harrymu a Harry jen řekl : ,,Kámo, ani nevíš jak je mi to líto.“ Juss ho poklepal kamarádsky po rameni a vrátil se zpět ke mně. Len tam něco šuškala Harrymu.Ještě naposled se mě podíval do očí a já jsem to nevydržela a upustila jsem jednu slzu, ale pořád jsem se na něho dívala chladným pohledem, který byl samozřejmě jen hraný. Slzy mu stékali čím dál víc až se nakonec otočil otevřel dveře, ani je nezavřel a šel za Kennym sám. Harry utíkal za ním a zavřel za sebou. Já to nezvládla. Utíkala jsem za Len, pevně ji objala a konečně jsem mohla uvolnit všechny ty emoce, které ve mně kolovaly. Sedli jsme si na postel a já jsem jí pořád pevně držela přitisklou ke mně.Potřebovala jsem teď oporu. ,,Já to musela udělat, nebyla jiná možnost.“ Řekla jsem a dál brečela jako nikdy předtím.