Štípněte mě někdo, tohle je noční můra! Silně jsem zavřela oči a chvíli nic nedělala. Když jsem oči otevřela, zjistila jsem, že se mi to nezdá. Povzdechla jsem si a ignorovala nadávky od všech okolo. Seděla jsem ve své lavici úplně vzadu, vedle mé jediné kamarádky Ashley. Ta mě držela kolem ramen a probodávala ostatní pohledem. Ne, že by to pomáhalo, ale alespoň nějak mě chránila. A to byl neskutečně příjemný pocit. "Najděte si někoho jiného, na koho budete házet špínu!" vřískala po ostatních Ash. Musela jsem ji trochu klidnit. "To je dobrý, Ash, jsem na to zvyklá.." řekla jsem konejšivě. Ash se malinko uklidnila a vtom zazvonilo. Oddychla jsem si. Na dalších 45 minut mám pokoj.
"Sam? Pojď k tabuli." vyzvala mě učitelka Lorenssová. Vzdychla jsem. Ví, že s ostatními nemám dobré vztahy, přesto na mě bude upozorňovat. Zvedla jsem se a k tabuli kráčela jak na popravu. Spolužáci se na mě šklebili a podkopávali mi nohy, i když je učitelka napomenula. Došla jsem k tabuli a učitelka mě začala zkoušet. Všechno jsem uměla, naštěstí. Jinak bych se ztrapnila ještě víc, a to nemám zapotřebí. Lorenssová mi napsala známku do žákovské knížky a já si šla sednout. Samozřejmě mi po cestě někdo podkosil nohy a já spadla, klasika. Zvedla jsem se a oprášila si kraťasy a košili. Sedla jsem si zpět vedle Ash a ta mě poplácala po rameni. "Hezky, Sammie." pošeptala mi a usmála se. Taky jsem se usmála a otevřela si sešit. Zapisovala jsem si poznámky a věnovala se výkladu učitelky. To je věc, která mi jde asi nejlépe.
ČTEŠ
V pasti..
RomansaNěkdy se ptám, jestli se mi to nezdá.. Jsem uvězněná v pasti, ze které nejde utéct. Shrnutí? Máma mi svou prací zničila život. Žiju jen s ní a s mladším bratrem Sebastianem. Táta od nás odešel, když byl Seby malý. Od té doby to s námi jde od desíti...
