Vzpomínky bolí...

31 5 2
                                    

"Kat"ozval se po chvíli.
"Ne "odpověděla jsem už mírnějším ale přiškrceným tónem .
Najednou se ve mně začali míchat všechny emoce: smutek ,strach,osamělost, hněv a nakonec vztek .
Začala jsem na něho křičet .
"Vypadni ,co si jako myslíš ?Že sem nakráčíš jako největší borec a s klidem mi řekneš že je konec ?Že se musíme rozejít ,protože se musíš věnovat nějakýmu blbýmu sportu a na mě kašleš ?!Fajn!Tak vypadni a už se nikdy nevracej !
No on pořád nešel, a koukal na mě se smutkem v očích v těch jeho nádherných modrých očích které mi vždycky připomínaly oči Huskyho .
Nevěděla jsem jak ho donutit k odchodu a tak jsem se na něho podívala a z posledních sil zašeptala :"Odejdi prosím "

David Stores:
Asi jsem udělal tu největší chybu mýho posranýho života .
Kurva co jsem to udělal ?Jo rozešel jsem se s tou nejlepší holkou kterou jsem kdy potkal a to jenom proto abych se dostal do 1 .kategorie .
Bože já jsem vůl.
Když jsem jí to řekl a viděl ten smutek v jejích očích nevěděl jsem co dělat tak jsem ji políbil ,ale to jsem asi dělat neměl protože ten smutek vystřídal vztek. Když na mě začala řvát pochopil jsem to, ale pak když začala brečet jsem nevěděl co mám dělat .Bylo mi blbý odejít a nechat ji tam samotnou ale když pak řekla to jedno slovo: "Prosím"všechno ve mně vybuchlo a já musel rychle pryč, protože bych to sám nevydržel .Ne že bych byl nějaká citlivka to ne,ale já jsem ji opravdu miloval .

Bože já jsem takovej kretén. .
Jednou rukou jsem si prohrábl vlasy a začal uklízet mojí část pokoje, jsem tu ještě s Mikem a Nikolasem jsme nejlepší kamarádi už od 3.třídy a tak jsme taky spolu provedli už spoustu průšvihů ....
Jak jsem se s ní mohl rozejít ?
Když tak uklízím naše společné fotky které se během těch let naschromáždily přemýšlím jestli najdu ještě někoho alespoň trochu podobného JÍ: Katherin Black ...

Kat:
Už jsem si prošla snad všemi fázemi rozchodu prvně mi toho bylo líto bulela jsem a utápěla se v hromadě zmrzliny pak jsem ho nenáviděla a doufala že se už nikdy nezamiluje až do teď ...Teď prožívám období kdy mi to je jedno, celé dny jen tak chodím po pokoji nechce se mi jíst,pít, dýchat, existovat .
Kdyby nebylo Molly a Tary snad bych se z už nikdy nevzpamatovala Molly a Tara jsou moje nejlepší kamarádky známe se asi od 1.třídy a furt se máme rády .Jak já Davida nesnáším.
Teď když uklízím naše staré fotky kterých mám plnou nástěnku ,telefon,laptop, našich zarámovaných fotek kterých mám plné poličky mi dochází že jsme se nikdy společně nebavili o budoucnosti a asi už nikdy nebudeme ale co je to už skoro 20 dní a já HO dokážu pořád ignorovat .Jsem tak ráda že se blíží konec školního roku už jenom dva týdny .
A pak 2 měsíce bez něho. Už se tak moc těším ...

Průzračné slzy modrých očíKde žijí příběhy. Začni objevovat