Neviditelná

#07-Pláž

Začali mě štípat kolena a dlaně. Musela jsem to vydržet. Už to nebylo tak hrozný jako na začátku. Dala jsem si vlasy do takového odfláknutého drdolu a začala jsem se ovlažovat. Pak jsem začala plavat. ,, San pojď taky!" křikla jsem na ní a ona vstala. Svlékla se a šla za mnou. Plavaly jsme spolu po boku a povídali jsme si o všem možném, když pak přišlo na téma kluci. ,, Víš Jess mě se líbí....." začla Sandy, ale já ji nevnímala, protože jsem se koukala někam jinam ,, Jessico... Ty mě neposloucháš!" řekla naštvaným tónem. Teprv teď jsem na ni pohlédla. ,, Ech, promiň Sandy, jáá.... řekni mi to prosím znova" poprosila jsem ji. Ona však zakroutila hlavou a koukla se směrem kam jsem koukala předtím já. ,, Tommy?!?!" řekla překvapeně. Přikývla jsem. Stál tam a mával na nás.... Nebo spíš na mě. Pousmála jsem se a zčervenala jsem. San si toho všimla ,, Tobě se opravdu líbí co?" zeptala se i když věděla odpověď. Kývla jsem na náznak že jo. ,, Tak si to tu užij. Pa" mrkla ma mě a pousmála se. ,, Pa" křikla jsem za ní. Než jsem se vzpamatovala už u mě byl Tommy. ,, Ahoj" pozdravil mě a já mu odpověděla. Povídali jsme si a já myslela že mu můžu říct cokoliv, všechna má tajemství. Radši jsem mu, ale stejně nic neřekla, pořád to byl ten kluk co mi nadával. ,, Víš...... omlouvám se ti... za-za to všechno. Nechci aby ses zlobila " řekl a sklonil hlavu. Já mu jí nadzvedla a odhrnula jsem mu jeho havranově černé vlasy z tváře. Pohlédla jsem mu do jeho poměnkově modrých očí. Má je nádherné. Chytl mě okolo pasu ,, Miluji tě" zašeptal a políbil mě na rty. Cítila jsem jak se mi podlamují kolena. Kdyby mě nedržel tak nejspíše spadnu. Pokusila jsem se promluvit, ale místo "Já tebe taky" ze mě vyšlo jen slabé "zachrčení". Proč? Pokusila jsem se znovu. Stále nic. ,, Uch.. Tak promiň." sklonil hlavu a otočil se zády ke mně ,, Myslel jsem... No to je fuk měj se , moje slova myslím vážně a nevzdám se tě. Nikdy" znovu se na chvilku otočil mým směrem a pak šel dál. ,, Ne, nechoď" křikla jsem za nim. Neotočil se ani nezastavil. Už jsem jen rozmazaně viděla jak zachází za vzdálenější panelák. Pak už jsem se rozbrečela úplně. Slzy mě pálily v očích a já myslela jen na něj. Na Tommyho. Lehla jsem si a pozorovala jsem čistě modré nebe. Zavřela jsem oči a poslouchala jak mořské vlny naráží do útesů. A pak jsem usnula.

,,Jessie?" ozval se hlas někoho vedle mě. ,,No?" zabručela jsem nucenou odpověď když se mnou začal třást. ,, Proč si v jednu hodinu ráno tady?" zeptal se udýchaně. ,, A co ty tu děláš?"zeptala jsem se. ,, Psala mi tvoje mamka, byl jsem skoro všude a pak mě napadla pláž"odpověděl Jack udýchaně. Lehl si vedle mě a ztěžka oddychoval. To běžel takovou dálku? Potichu jsme pozorovali hvězdy nad námi.

Ahoj. Moc se omlouvám že je tato kapitola tak krátká. Ale aspoň něco jsem napsala. Děkuju moc všem za podporu. Vždy když vidím že mám nový follow, vote a nebo komentář tak mi to udělá obrovskou radost a mám motivaci psát dál, protože vím že ten můj příběh (který stojí za prd) aspoň někdo čte a to mě naplňuje. Ani jsem nečekala tolik reads( což je momentálně 664 ) a je to opravdu hodně. Čekala jsem tak kolem možná stovku a to jen si ještě věřila. Moc vám děkuju. Právě také  pracuji na více knížkách a doufám že je budu moct dopsat a zveřejnit co nejdříve.

I love you all!!!! 😽😽😽❤❤❤❤❤❤

#Emm ❤❤