Jsi sám ve svém pokoji a chystáš se spát. Okno je otevřené a slyšíš vítr. Ignoruješ to a otočíš se na druhou stranu. Vítr sílí a tak zavřeš okno. Vítr je ,ale pořád slyšet silněji a silněji. Náhle se z pouhého zvuku formuje slovo. kle kle klep. V tomle momentu jsi si uvědomil že je něco špatně. Chceš zapnout světlo ale vypínač nefunguje. Pokus opakuješ začneš do toho tlouct až se to rozplyne ve vzduchu. Klep! klep! Utíkaš ke dveřím aby jsi vypadl z tohodle pokoje. Klep klep. Z ničeho nic jsi se zastavil a nemůžeš se hýbat. Klep! klep! klep! Víš že je to za tebou, všechny smysli ti říkají at se na to neotočíš, ale zvědavost ti nedá. Klep! klep! klep! Znažíš se vzdorovat zvědavosti křičíš znažíš se rozhýbat, ale nemůžeš. KLEP! KLEP! KLEP! Víš že je to naštvané, cítíš jeho dech na krku, cítíš jak tý věci a tobě tluče srdce. KLEPP!!!! KLEP!!!! KLEP!!!! A najednou slyšíš jen Bum! Vidíš že tvoje máma přišla do pokoje. Tlak na hrudi zmyzel s tím stvořením. Rozběhl jsi se k mámě aby jsi jí objal, ale rozplynula se ve vzduchu jako vypínač. Světlo které mamka zapla se vyplo. Zase jsi ztuhlej a slyšíš Klep klep. Cítíš nechty toho stvoření na krku. Cítiš jeho dech na krku. A už naposledy slyšíš slabé klep klep. To stvoření ti prořízlo krk. Ted už jsi jen zchulenej na zemi a valíš se v kaluži krve.
Spojitost tyhle creepypasty s ostatnímy je čistě náhodná.
