swimming with a mermaid; s. black

kapitola 3

ráno jsem se probudila se skvělým pocitem, že mi tento den nikdo nezkazí.

rozhlédla jsem se po pokoji a zjistila, že vedlejší postel, která patří lily je už prázdná a v postelích naproti je jenom marlene takže alice už odešla.

koukla jsem se na budík na mém nočním stolku a zjistila, že je teprve osm a vyučování začíná až v devět.

'to můžu ještě spát" řeknu si a znovu chci zalehnou, když v tom z koupelny vyjde lily a při pohledu na mě se začne hystericky smát.

"vím, že po ránu vypadám strašně ale až tak?" zeptám se jí a stále zabalená v dece se posadím.

"ne, j-jenom jsi pomalovaná a v-vypadáš, jako ta postavička z monopoly" vychechtá ze sebe lily a mě najednou přejde chuť spát.

rychle vyskočím z postele a vběhnu do koupelny, kde si stoupnu před zrcadlo.

merline, někdo mi nakreslil monokl, knír a srostlé obočí.

lily, která stojí opřená o rám dveří se stále směje.

"ale musím uznat, že ten kdo to nakreslil, umí dobře kreslit" uzná lily mezitím co já si snažím opláchnout obličej.

"lily! nejde to dolů!" začnu lehce panikařit

lily se přestane smát a podíva se na zblízka na můj obličej a chvíli ho jenom pozoruje.

"hmm, vypadá to jako normální fixa...takže na tom bude nějaké kouzlo, které zapříčinilo to, že to nejde sundat normálně"

"ugh, skvělý a já znám asi tak pět kouzel, takže s tím asi nic nezmůžu" vyjeknu.

"merline holky, nekřičte tu tolik pro-" nedokončí rozespalá blondýnka jménem marlene, protože se začne smát.

takže marlene to nebyla, protože vypadá opravdu překvapeně a alice to taky asi nebyla, protože vypadá, jako strašně milá holka, která by tohohle nebyla ani schopná.

"co to je?" dostane ze sebe marlene a já protočím oči.

"někdo mě vyprankoval" odpovím temně a marlene se smíchem zase odejde z koupelny.

"já nějaké znám!" vzpomene si lily a vytáhne hůlku.

"pulírexo" pronese lily, ale nic se nestane

"scourgrify" zkusí další, ale nic

"tergeo" zkusí další, které také nic neudělá, ale já ho poznám

"tohle ale funguje jenom na tekutiny, jako třeba krev ne?" připomenu jí

"vím, ale zkusit se má všechno" pokrčí lily rameny a pokračuje

"color deponent" a....zase nic

"promiň, ale další už nevím" omluví se lily.

"v pohodě" odpovím a začnu se koukat do zrcadla

"počkat! někde jsem četla o permanentním kouzlu, sice je pro pokročilejší, ale nemůže to být ono?" vzpomenu si najednou

"no ano! vím, co myslíš, ale vážne nevím zpětnou formuli a do knihovny to nestihneme, protože je už půl deváté" řekne pomalu lily

"sakra, no asi by jsme měli jít a já holt budu takhle než bude čas abych zašla do knihovny" smířím se s tím, že budu vypadat, jako idiot a lily přikývne.

lily, která je už převlečená houkne, že počká ve společence a já se začnu převlékar do uniformy, která se skládá z černé sukně, bílé košile, černých nadkolenek a černých bot a kravaty, v mém případě s nebelvírskýma barvama.