#2. část

128 9 2
                                    

Justin

"Justine!!  Nevalej se pořád na tom gauči. Za půl roku začíná turné a ty si za poslední dobu nevytáhl paty z baráku" dával mi kázání můj manažer Scoter. A to tu byl jen na návštěvě. "Musíš mít nějakou kondici jestli chceš odzpívat a odtancovat celé turné." "Co to zas meleš já mám kondici nevydis to tělo?" "Musíme ti najít nějaký ho trenéra jinak nám v půlce turné zkolabuješ." Boha ten toho nadělá .. vypracovaný telo mám tak nevím co řeší. No to je jedno . Scoter už odešel a já jsem si šel udělat jídlo a při tom vymejslel co budu dělat večer když v tom mě něco napadlo udělám párty. To je nápad . Ihned sem poslal sms klukům .
                        xxxxxxxxxxxx
Ráno jsem se vzbudil s příšernou bolesti hlavy na to že se mi nejakej idiot asi schválně opírá o zvonek nebo já nevím. Došel jsem z obýváku ke dveřím a otevřel je. Za dveřma stál Scoter s pěkně naštvaným výrazem. Jen sem mu pokynul rukou ať jde dál. "To si že mě děláš prdel Justine ?? Ani ne za pět minut tu má být tvůj trenér a tady to vypadá jak po výbuchu. No a ty taky vypadáš. " Moc jsem ho nevnímal ale zaslechl jsem něco ve stylu trenér ? A kurva. "Běž se alespoň oblict". Vzal sem si na sebe tepláky a někdo zazvonil Scoter šel otevřít a do obýváku vešel s pěknou menší brunetou. 'Hm tu bych vohnul' řekl jsem si v duchu. "Ahoj jsem Cassidy jsem tvoje nová trenérka. A páni tady to vypadá že tu bouchla bomba" co ji je do toho. "Nazdar. Já jsem Justin a tobě je do toho hovno co se tu dělo." Odpověděl jsem ji. "Justine!!" Zasycel Scoter. " Ne to je v pohodě Scotere . Chtěla jsem bejt milá ale když se to pánovi nelíbí tak si pujdem zaběhat.!" Bože kdo si myslí že je? " Na to zapomeň já nikam nejdu a už vůbec ne běhat."  " Zlato myslím si že poběžíš." Řekla a ukázala mi můj iPhone a rozeběhla se z domu pryč. Ihned jsem vylitnul za ni. Sice jen v teplakach a teniskach.
xxx
Bože už nemůžu popadnout dech. Běžíme už asi 20 minut a ona pořád běží rychlosti světla jak kdyby se nechumelilo.
"Dobře budu běžet normálně a mobil si nech klidně jako zálohu ale spomal trochu" zakřičel sem za ní a začal se rozdejchavat. Zastavila a počkala na mě. "No konečně. Už mě to nahánění tady nebavilo. Tak a teď normální běh zpátky k domu. Ok?" "Jo".. Tak jsme se rozběhly zpět domů.. U mě stále čekal Scoter a smál se mi když jsem sebou praštil unaveně o gauč a Cassidy nebo jak se jmenovala nebyla ani zadejchana.
Cassidy řekla že už bude muset jít protoze dnes ještě něco má. Vratila mi můj mobil a Scoter ji nabídl že ji sveze.

Takže to by byla kratší začáteční část.
Tak by mě zajímaly názory.
Nechat x Smazat?
Rovnou se omlouvám za chyby :)
Xoxo :) Smilexxa :)

TrainerKde žijí příběhy. Začni objevovat