Wattpad || h.s

Kapitola 6. ✰ Zabij to!

Ještě večer v sobotu se svoji mámu snažím přemluvit, ba i donutit k tomu, aby jela s námi. Nepomáhá to. Vymýšlí si stále jiné výmluvy, ale mě je jasné, že tam nechce jet kvůli mému tátovi. Už jsou to čtyři roky od doby, co se spolu rozvedli.

Na posteli mám otevřený kufr na kolečkách. Možná to není ten nejvhodnější kufr do přírody. Prakticky je mi to fuk. Stejně mi ten kufr bude do kempu tahat otec. Beru si s sebou oblečení, samozřejmě i ten repelent, taštičku plné kosmetiky, spacák, plavky a taky notes a psací potřeby. Rozhodla jsem se totiž, že tam napíšu další kapitoly. Chci tam nabrat inspiraci.

Do kufru si přibalím ještě spoustu jiných věcí. Zavřu ho a posadím se. Je to ten nejlehčí způsob, jak plný kufr zapnout. Snažím se to zapínání zvládnout sama. Nakonec však zavolám svoji matku a ta mi pomůže.

Vezmu si taky něco do auta – příruční zavazadlo ve formě velké kabelky. Tam si dám sluchátka, menší notes, sluneční brýle a spoustu jiných takových blbostí.

„Nebereš si toho nějak moc?" zajímá se máma. Stojí ve dveřích a pozoruje, jak si po dlouhé době balím kufry.

„Ani ne. Vzpomínáš, jak jsme jeli před dvěma roky do Španělska za rodinou?" nadzvednu obočí. Do kabelky si dám ještě mikinu, kterou mi koupila Dianna. (Kouše. Nikdy předtím jsem ji nenosila, ale teď je dobrá možnost).

„Pamatuji. Zrovna v tu dobu pradědeček Miguel slavil 90 let." zavzpomíná si na chvíle, kdy se naše rodina ještě nerozpadla.

Kývnu: „Pokud si vzpomínám dobře, tak jsem měla čtyři kufry a to v jednom byly šaty na svatbu tvé sestry. Škoda, že se zrušila."

„Koho sis tedy vzala s sebou?" posadí se vedle mě na postel.

„Toho kluka, který mě doprovodil domů," vezmu do ruky mobil a napíšu na wattpad, že celý týden nebudu aktivní, „a taky tam bude takový ten blonďák. Ten co se ti líbí."

„Cože? Mně se žádný nelíbil-"

„Říkala jsi to," do vyhledávače napíšu jeho jméno. Ukážu ji hned první fotku, co na mě v obrázkách vyskočí, „tady tento se ti moc líbil."

„-líbí se mi, ale podívej se na mě a potom na mě. Je mladší, než já. Spíše vypadá, jako nějaký můj syn." směje se. Já se zasměji také.

„Vyřídím mu to." mrknu. Hned to ji pohledem naznačím, aby z mého pokoje odešla. Pochopí to a zmizí.

Těžký kufr shodím na zem. Lehnu si na postel a podívám se na wattpad.

Your_Hazz_03 : Pošli mi místo a čas. Všichni máme sbaleno, takže...

Kylia- : Jo, máš pravdu. Zapomněla jsem ti říct, kdy odjíždím. Odjíždíme přesně v osm a čekejte před mým domem.

Your_Hazz_03 : V osm?! Blázníš? V tu dobu ještě spím.

Kylia-: To není můj problém. ;)

Your_Hazz_03 : Nejhorší Smolík. Už mi ho nikdy neposílej.

Kylia- : Dobře. ;)

Your_Hazz_03 : Ehm... Čím jedem vlastně?

Kylia- : Autem mého táty. Přemlouvala jsem, aby ho jednomu z vás půjčil, protože vím, že řídíte. Ale on je na to auto tak háklivej, že by to nikomu nepůjčil. Jo, ale problém je v tom, že jeden z vás bude muset jet autem mé nevlastní matky.

Your_Hazz_03 : To nějak vyřešíme.

Kylia- : Fajn. Já se na tu cestu budu muset ještě psychicky připravit.