Psycholog

64 10 10
                                    

//Doctor//

Když další den po noci beze spánku a přemítáním o tom proč utekla a nešla se mnou mi jedna ze sester říká zprávu ,která mě zastihne zcela nepřipraveného. Sedám si a celý se klepu ,,Ne to není možné.. to  nemůže být." Nechal jsem ji tam dvacet let a ona... ona potratila.Po nějaké době se uklidňuji a sestra mi ještě vysvětluje ,že musí plod odebrat a také ,že to bude náročné jelikož už je tam přes 20 let .Potom si jí převezmou na psychologii a ,že mám odejít .Prý že mě nechce vidět.Nedivím se.Vyčítám si sám sobě ,že v sobě musela nosit mrtvé dítě.Jdu do TARDIS a ani si neuvědomuji ,že již stojím před domem Pondových a klepu na dveře.Otevře jako vždy moje usměvavá Amelie a objímá mě.Když si ale všímá mého poraženého ,zdevastovaného a zničeného výrazu zbledne jako stěna.

Za ní se objevuje Rory a ten se okamžité ptá ,,Co se děje?" Nasucho polknu.Jak tomuhle šťastnému páru mám říct ,že mohli mít vnouče ,ale protože jsem idiot tak ho mít nebudou?Ani nevím jak jsem se ocitl v jejich obýváku na gauči a po dlouhé odmlce začnu mluvit.O všem co se stalo.Už s ani nepamatuji reakci.Jen ostrou bolest v oblasti srdce .Za chvíli jsem pocítil teplo. Budu regenerovat...

Trochu napětí neuškodí. A tohle je nejkratší kapitola co kdy asi napíšu v tomhle příběhu. Co si myslítě ,že se stane?

//Doctor Who// Kdyby Melody neukradlo tichoWhere stories live. Discover now