//Doctor Who// Kdyby Melody neukradlo ticho

Konec Země?

//Melody//

Vstala jsem asi v pět ráno jenom abych mohla Doktorovi připravit snídani, aniž by mě předběhl. Oblékla jsem si letní bíle šaty s krajkami nad kolena a vlasy spletla do copu.Přišla jsem do kuchyně a radostně nadskočila ,protože tam Doktor nebyl.Z našich konverzací jsem pochytila ,že Doktor na snídaně obvykle jí rybí prsty s pudinkem.Ano byla to zajímavá kombinace ,ale i tak jsem jeho oblíbenou specialitku připravila.Sedla jsem si a čekala až Doktor přijde .Najednou do kuchyně vletí Doktor jenom v boxerkách "Ježiši promiň já nevěděl že tu tak brzo budeš . půjdu se převléci." Vyhrkl ale já ho zastavila"No nikam nikam vystydne ti snídaně .Studený pudink není dobrý." řekla jsem a ukázala na stůl.Doktor si poslušně sedl a já si všimla jak se červená. "Jsi v pořádku?" zeptal se a zakousl se do rybího prstu namočený v pudinku. "Jo proč bych neměla? Pokud jde o Monayu tak jsem se už dávno smířila s tím že její život kvůli mě už nikdy nebude jako dřív." odpověděla jsem a věnovala Doktorovi bolestivý úsměv.Poznal to.Poznal, že mu lžu .I on často lže.Musí.Jak dojedl šla jsem mu vzít talíř ,abych ho mohla umýt. Šli jsme do řídící místnosti a Doktor se šel převléci.Přišel ve fialovém tvídovém sáčku motýlek a kalhoty ladily k sáčku.Hrozně mu to slušelo."Pojedeme pro naše?" zeptala jsem se "No jasně že jo " řekl Doktor a nastavil souřadnice k nám domů .Bylo asi šest ráno ,ale naši se už dívali na telku Doktor jenom vykoukl ze dveří a zakřičel:"Máte deset minut na to se převléct a připravit se na cestu!"Doktor zase zalezl do TARDIS. Doktor ke mě přišel a díval se mi do očí.Po chvíli mě políbil potom se oddálil a vykoktal ze sebe: "Omlouvám se já-" Nenechala jsem ho domluvit, chytla jsem ho za ruce ,přitáhla ho k sobě a vášnivě ho políbila.Čas působil jako by se zastavil.Ani jeden z nás nevnímal nic jiného než jeden druhého a ani jeden z nás nepostřehl že nás už asi půl minuty pozorují rodiče. Amy už to nevydržela a hlasitě zakuckala "Ehmm... my už jsme tady jestli vám to nevadí......Haló vy dvě hrdličky vraťte se do reality."To už zabralo a my jsme si všimli že v TARDIS nejsme sami a odtrhli se od sebe.Musela jsem se hrozně červenat ,protože mi bylo trapně. "A-ahoj , to-to je dneska krásně venku nemyslíte?" vykoktala jsem se a mamka se na mě podívala jestli to myslím vážně a dodala:" Zlato asi jsis nevšimla že venku prší." Ouuuu to se nepovedlo.

//Doktor//

Melody koktala . Nemám rád když někdo koktá ,ale u ní to byla hrozně roztomilé. Amy se tvářila vážně potom se ,ale i s Rorym začali smát a řekla:"Panebože jak dlouho jste nám to chtěli tajit? Připravit mě o takovou radost! " Amy málem začala dojetím plakat .Poté následovala moje oblíbená část. Hromadné obětí ! Až chvíle radosti skončila Rory se zeptal:"A kam pojedeme Doktore?" "Do budoucnosti na Novou Zemi !"Melody se na mě podívala takovým způsobem ,který jsem znal "Necháš mě řídit?" já jen beze slova odstoupil od konzole a Melody začala nadšeně poskakovat kolem konzole ,mačkat čudlíky a tahat za páčky.Zanedlouho s TARDIS přistála.Vystoupili jsme ,bylo to zvláštní ,protože jsme byli v centru a nebyla tam ani noha.Bylo to poničené už jsem začal váhat jestli jsme skutečně na Nové Zemi. Melody bez váhání vytáhla sonický tablet a začala toto místo skenovat a po chvíli tajemného odmlčení řekla:"My nejsme na Nové Zemi ,ale na Zemi .Několik dní po tom co lidé odletěli , jsou tu už jen trosečníci ,co neměli peníze .Zůstali tu na pospas toho ,kvůli čemu se evakuovali.Doktore co se tu stalo?" já se místo odpovědi zeptal:"Kdo viděl Terminátora?"Všichni zvedli ruce a Amy pohybně dodala:"Doktore to nemyslíš vážně? Vždyť je to jenom sci-fi." "Obávám se že ne ."

//Rory//

Fakt super jsme někde  ve válce s roboty ze sci-fi, pecka.Najednou jsem skrz mlhu zpozoroval ,že se k nám blíží stříbrné postavy.Byli to Terminátoři. Přišli až k nám a něco nesrozumitelně kvákali ,po chvíli začali mluvit normálně ,asi měli nějakou překládací matici. Ten uprostřed chraplavým hlasem řekl:Jsou to skutečně ti dva.Když je zničíme ještě před narozením přicházející bouře nastane naše spása!"Melody se chytla Doktora za ruku. Chtěl jsem protestovat ,ale teď hádám nebyla vhodná chvíle.Chtěli jsme utéct, ale ty věci nás obklíčily. Amy se i tak snažila proklouznout .Neúspěšně .Opět se ozval ten hlas: "Zastřelte ji . hned!" "Ne!" Zakřičel jsem a postavil se před Amy . Schytal jsem to za ní ,ale byl to průstřel a ona už ležela na zemi v kaluži krve. Umřeli jsme. Společně.

 //Melody//

"Néééé" zařvala jsem plačtivě a rozběhla se k rodičům .Doktor mě od nich odtáhl .Já se mu vysmekla a po jednom z nich hodila kámen ,co ležel přede mnou a on chladnokrevně řekl: "Jí taky" "NE!" zakřičel robot vedle něj a já na chvíli pocítila naději "Zastřelte jeho .Ať trpí " Robot kývl a beze slova Doktora zastřelil. "Né vy zrůdy!" Robot vedle toho co zastřelil Doktora řekl:" Teď už můžete " Já se ironicky usmála a řekla jsem:" To by se vám líbilo co? Tu radost vám neudělám " Řekla jsem ,vzala kus velice ostrého plechu ze země a zabodla si ho do srdce.Viděla jsem tmu. A potom se to stalo.Vzbudila jsem se v TARDIS . Všichni leželi na zemi ,jen Doktor už klečel u mě "Jsi ,v pořádku?" řekl starostlivě. "Co se stalo?" "To bys měla vědět ty ,byla jsi poslední naživu,ale asi jsi tam musela umřít ,protože jinak by jsi ještě spala .Jak jsi umřela?" já jsem tiše zašeptala :"Já se zabila sama." Doktor na mě nechápavě pohleděl " A jak si věděla že to je jenom sen ,který se nám zdál ,protože se do motoru TARDIS dostal jed?" Já jsem šeptla :"Nevěděla."Doktor mě objal tak silně že mi málem zlámal žebra.V tom se ozve známý dvojhlas .K mému potěšení patřil mým rodičům "Už zase?!"Zasmáli jsme se.Všichni jsme se objali.Už to nikdy nechci zažít.

Takže máme tu konec další časti já doufám že se líbila:))