Love will remember

Večeře část 1

~Z pohledu Justina~

Přišel jsem domů a první místnost kam jsem si to namířil byla koupelna. Když jsem ale chtěl otevřít, bylo zamklé a někdo se spr!choval. Slyšel jsem, jak si nějaký ženský hlas zpívá - Jasmine, moje ségra. "Jazzy, prosím ťe pohni tím svým zadečkem, potřebuji se osprchovat!" zařval jsem přes dveře. Slyšel jsem, jak se směje "jasně, Jussi, hned to bude!" ozvala se.

Jazzy je moje malá sestřička, má 7let a nadevšechno ji miluji. Myslím si, že ji nikdy žádnému chlapovi nedám, na to ji mám až moc rád. Jo, uvědomuji si, že jsem moc ochranitelský, ale svou sestřičku miluji a nikdy bych nedopustil, aby jí někdo ublížil. Mám ještě bráchu, Jaxona, ten má 4roky. Je to malý prcek, ale je úžasný. jednou z něho bude takový swager, jako já. Zasmál jsem se nad tou myšlenkou.

Dveře se otevřely a z nich vyletěla Jazzy v ručníku obmotaném kolem sebe. strašně se smála a křičela na mě "Jussi, nekoukej na mě, dyť jsem nahá" no musel jsem se strašně smát. "neboj, Jazzy, nekoukám" a zakryl jsem si oči. Když jsem slyšel, jak zavřela dveře od pokoje, vklouznul jsem do koupelny a šel se osprchovat.

Voda byla příjemně horká a já přemýšlel nad tím, co se stalo dneska. Byla tak vylekaná, když mě viděla poprvé. Ale proč? Bála se mě? Nebo snad měla strach z blízkého kontaktu? Kdoví, jakou má minulost. Třeba ji šikanovali, proto má strach z blízkosti..a to jak mě šla vyprovodit a říkala, že mě odněkud zná? A jaký u toho měla upřímný pohled do mých očí? "Ne" řekl jsem pro sebe "Teď není ta správná chvíle, nemůžeš se zamilovat. Půjdeš na tu večeři a budeš se chovat neutrálně. Budeš s ní mluvit tak, jako by tě neznervózňovala." zavřel jsem oči a nechal téct vodu na můj obličej. Miloval jsem to.

~Z pohledu Chriss~

Když jsem zavřela dveře, byla jsem jako opařená z toho všeho, co se stalo. Nic jsem nechápala. Proč? Proč jsem vedle něj, tak nervózní. Proč jsem nervózní jen z toho, když se na mě podívá. tohle nemůžeš Chriss, né teď. Dala sis slib a ten nesmíš porušit, jinak budeš mít zlomené srdce.

*Před rokem*

Bydleli jsme v Californii asi půl roku, což bylo na moji mamku dost dlouho. Byli jsme tam spokojení. Mamka měla přítele a já taky. Jmenoval se Jacob. Byl to nejlepší co mě potkalo za tu dobu, co jsme se stěhovali. Milovala jsem ho a on mě taky. Jenže pak se to všechno posralo. Mamka se nepohodla s jejím přítelem a tak jsme prostě odjeli. Jediné co jsem stihla říct Jacobovi byly tyhle slova "Buď šťastný, najdi jsi někoho, kdo má stálé bydliště a neodjíždí každý půl rok pryč, NIKDY na tebe nezapomenu." a se slzami v očích jsem odešla. Nezapomenu na jeho obličej, když jsem mu to řekla. tak silně mě obejmul a naše polibky byli tak naléhavé, jako by mi říkal "zůstaň tady se mnou, bez tebe žít neumím". Byla to moje první velká láska..a taky poslední.

Od té doby jsem si dala pravidla a jako první bylo s miliony výkřičníky "NIKDY SE NEZAMILUJ. DRŽ SE OD KLUKÚ DÁL!!!!!" tak si říkám, kde se podělo?

Musím se dneska držet v pozadí, nemluvit s ním zbytečně moc, když to nebude potřebné. Nesmím mu dát najevo, že se mi líbí, a že mě přitahuje. nechci mít zase zlomené srdce.

Šla jsem si dát sprchu, vyfoukala jsem si a navlnila vlasy, dala si trochu make-upu (mamka mě naučila, že v jednoduchosti je krása), linky a řasenku, oblékla si černé legíny, maskáčový svetřík a sepla si polovinu vlasů do drdolu, druhou jsem si dala na jednu stranu.

Slyšela jsem zvonek, tak jsem se běhla dolů a zakřičela na mamku, že jdu otevřít. Zhluboka jsem se nadechla a pomalu otevřela dveře.

Stál tam jen tak ležérně opřený o dveřený sloup a usmíval se od ucha k uchu. *JE TAK SLADKÝ* pomyslela jsem si. "Ahoj Christie" řekl klidně, "Ahoj Jussi, pojď dál a nezouvej se, nemáme tu ještě pořád umytou podlahu" podívala jsem se na něj. Musela jsem vypadat, jak naprostý krypl, protože jsem se culila, jako o závod.