Love will remember

Stěhování

~Z pohledu Chriss~

A už je to tady zase. "Chriss, prosím ťe dones si ty poslední věci do auta a pohni tím svým líným zadkem, ať můžeme co nejrychleji vyjet." Křičí máma. Oh god, nesnáším stěhování. Za poslední 2roky se stěhujeme už nejmíň po 12té (jen tak mimochodem, přestala jsem počítat u pátého stěhování, takže hádám). "Jasně mami" řekla jsem otráveně a seběhla s taškou v ruce po schodech. Víte, věci se mají takhle: máma je svobodná matka dvou dětí, mě Christie, ale všichni mi řikají Chriss. Je mi 18, no a pak je tu můj bráška Daniel, kterému je 5let a já ho nadevše miluji! Táta byl voják. Byl povolán před 3mi roky do války v Thaiwanu a od tama už se nevrátil. Všichni mi tvrdí, že bojoval a umřel pro dobrou věc, ale já tomu nevěřím. Posílají tam lidi, ikdyž vědí, že to nepřežijou. Jsou to války úplně na nic a o ničem. Většinou vyprovokované americkým státem, který to svede na "teroristy", kteří podle mě ani neexistují.

"Slibuji, že tohle je naposledy co se stěhujeme, miláčci!" pousměje se "jasně, mami" zasmějeme se s Danielem "to říkáš pokaždé, co odjíždíme a pokaždé to dopadne stejně..najdeš si chlapa, práci, ale pak tě chlap opustí a tak se stěhujeme jenom proto, aby jsi utekla od problémů" zvážním. "Chriss, nedělej to. Nebudeme se teď před Danielem hádat" řekla potichu a nastartovala auto.

Sbohem starý domove v New Yorku - Ahoj nový domove ve Stradfordu v Kanadě. Doufám, že s tebou zůstaneme už navždy.

Dala jsem si sluchátka do uší a pustila si moji oblíbenou písničku od Lany Del Ray - Blue Velvet a po chvíli se dostala do spánku.

~Z pohledu Justina~

[v jeho snu] "Miluju tě, Justine! Jsi to jediné co mi zbylo a já nechci o tu špetku štěstí v mém životě přijít, NIKDY!" Brečela mi na rameni a já vůbec nevěděl kdo to je. Jediné co jsem věděl bylo, že ji musím chránit a že je pro mě hodně důležitá. Byla tak nádherná, ikdyž brečela, tak křehká, že jsem se jí až bál vůbec obejmout, aby se mi nerozsypala v náručí. Měla nádherné velké hnědé oči a červené dlouhé vlasy.

"Hej, šššššt" uklidňoval jsem ji "jsem tady a nikam nejdu" nevím proč jsem to řekl, ale cítil jsem, že je to správně.

~Z pohledu Chriss~

[v jejím snu] "Miluju Tě, Chriss! Jsem tu pro tebe a vždycky tu budu. Budu tě chránit, jako oko v hlavě, budu tě milovat jako nikoho jiného a budu se o tebe starat, jako o jedinou věc na této planetě" řekl nějaký neznámý kluk s ůsměvem od ucha k uchu. Byl nadherný, měl hnědé oči, v kterých se člověk ůplně ztratil, oříškové vlasy, které měl pečlivě upravené a nalakované tak, aby mu drzěli nahoře. Chtěla jsem mu něco říct, ale v tu chvíli jsem se rozbrečela a padla mu do náruče.

V tu chvíli jsem se ale vzbudila, když máma bouchla dveřmi od auta. "Dobré ráno, ospalče, vítej ve Stradfordu!" řekla s rozzářeným obličejem a velkým ůsměvem na rtech. Třeba to tady nebude tak hrozné, jak jsem si myslela.

"Tak jdeme na to, Chriss" povzbuzoval mě Daniel, když viděl můj rozrušený obličej. "Jasně, jdeme na to" pousmála jsem se na něj. Ikdyž je bráškovi jen 5let, rozumí všemu jako by mu bylo 13.

~Z pohledu Justina~

Vzbudil mě až nějaký rozruch na ulici, jako by se někdo rozhodl, že se bude stěhovat. A pak mi to došlo, naše bývalá sousedka, říkal jsem jí "Bábyno", umřela minulou zimu a do té doby byl ten dům opuštěný. Minulý víkend mi ale máma řekla, že budeme mít nové sousedy. No a je to tady.

Nakouknul jsem přes zadělané záclony v mém pokoji a uviděl ženu, asi v letech jako moje máma, potom malého kluka

a nakonec...A KURVA! Opřel jsem se o zeď a nemohl uvěřit tomu, co jsem teď právě viděl! Je to vůbec možné? Není to jen jeden z mých dalších stupidních snů?

"T-to je ONA" řekl jsem si pro sebe a pořád vydýchával ten šok. To není možné, to je blbost, je to jen blbý sen, říkal jsem si. *Ty idiote, tohle je realita! Běž se převléct a jdi se zeptat jestli nepotřebují s něčím pomoct* řeklo mé druhé já. Byl jsem vychovávaný k tomu, abych pomáhal druhým a nikdy nemyslel jen na sebe, takže mi to přišlo jako dobrý nápad a tak jsem na sebe hodil tmavé tričko, světle šedé chachi momma s červenými pruhy na bocích, vansky a šel se nasnídat. Dal jsem si mléko s cornflakes a vyšel jsem z baráku celý nervózní.

Co se to se mnou kurva děje?!

Ahoj, takzě jsem Karolína (budu se podepisovat -Carrie) a začala jsem psát story. Byla bych ráda, kdyby jste to rozesílali dál a popřípadě mi napsali jak se Vám to líbí, jestli má cenu pokračovat a tak. Budeme psávat s mojí sestrou napůl, tak snad se to uchytí. :)

Se vší láskou

-Carrie