I will find you.. And I will kill you.. √

"Cleo? I think you are at home, love." "I'm not Cleo."

Harry's part:

Nevím, co to do ní vjelo. Proboha je to její sestra a ona se zachová takhle. Doufám, že si to mezi sebou co nejdřív vyřeší. Jak jsem pochopil z toho mála, co mi Cleo řekla o své rodině, mají už jenom jedna druhou.

Když všichni odejdou, rozhodnu se jít na ni podívat. Samozřejmě, že si to mířím rovnou do naší ložnice, tam ale není. Kde sakra je? Přece nemohla jen tak zmizet. Procházím pokoj po pokoji a až u toho posledního, nejvíc zastrčeného, jsou zamčené dveře.

"Cleo, pusť mě dovnitř. Prosím." prosím ji, aby mě pustila dovnitř. Ale ani se neozvala. "Cleo, aspoň se ozvi, že jsi v pořádku." řeknu, mám o ni strach. "Nech mě být Harry. Nechci ještě ublížit tobě. Jsem v pořádku, snad jsi si nemyslel, že bych si něco kvůli takové krávě udělala." odpoví mi a na konci můžu slyšet čisté opovržení.

Za ty měsíce jsem se o Cleo něco naučil. Je tvrdohlavá a doprošovat se něčeho u ní nemá cenu. Proto se otočím na patě a jdu do ložnice. Z celého dne jsem unavený, teď ještě tohle. Vysvleču se, padnu do postele a tím i usínám.

O 14 dní později, druhá půlka září

14 dní. 14 zkurvených dní bez Cleo. Prostě se zavřela do sebe. Je pořád zavřená v tom samém pokoji. Vždycky když nejsem doma, nanese si tam jídlo a pití, oblečení tam už dávno má. Ona se pohádá s Ronie a já za to pykám.

Dnes mi ale došla trpělivost, klidně ty dveře vyrazím, abych se k ní dostal. Proto teď stojím před těmi dveřmi a přemýšlím, jak ji v klidu dostat ven. "Cleo? Vylezeš konečně? Chybíš mi, lásko." řeknu potichu, vím že mě slyší. Neodpovídá, chce mě vytočit.

"Cleo, otevři ty pitomé dveře nebo je vyrazím." začnu jí vyhrožovat. "Na to nemáš koule, Stylesi." ozve se posměšně za dveřmi. Že na to nemám, budeš koukat. Zkusím to napoprvé, dveře se ani nehnou. No, na podruhé už sílu mých nárazů nevydrží a rozletí se.

Cleo sedí na posteli a vyjeveně se na mě dívá. "Tys je vážně vyrazil." řekne nevěřícně. "Říkal jsem ti to." řeknu a dojdu si pro ni. Jenomco na ni dosáhnu, vytáhnu ji z postele a přehodím si ji na rameno. "No to si děláš srandu?! Okamžitě mě pusť na zem nebo si už v životě nevrzneš, Stylesi!" vyhrožuje, já ale vím, že to nemyslí vážně. Nebo v to aspoň doufám.

"Teď si budeme říkat příjmením, Pierce?" zeptám se jí pobaveně, když se přestane bránit. Donesu jí do naší ložnice a hodím na postel. Okamžitě si na ni nalehnu, aby mi neutekla. "Chyběla jsi mi." zašeptám, když si chvíli díváme do očí.

"Já nebo sex?" zeptá se na rovinu Cleo. "Hm, musím popřemýšlet. Obě." odpovím jí a políbím ji. Bože, jak mě ty rty chyběly. A Cleo očividně taky, protože se hned zapojuje. "Nesnáším tě, Stylesi." zavrčí mi do rtů a u toho mi sundává košili. "Taky tě miluju, Pierce."

.............................................................................................................................................................

Když se probudím po té skvělé noci, jsem šťastný, že mi nikam neutekla. Políbím jí na čelo a rozhodnu se nám jít udělat snídani. Jenže k jídlu tady nic není, proto se obleču a jdu nakoupit. Do košíku házím všechno možné, jenom doufám, že až příjdu, bude Cleo spát.

Už si to mířím k pokladně, když do někoho narazím. Chudák holka to neustála a spadla. "Moc se omlouvám, nevšiml jsem si tě." omluvím se jí a podám jí ruku. Zatím jsem jí neviděl do obličeje, protože jí tam spadly vlasy.

"To je v pohodě, to já měla dávat pozor." řekne mě moc známý hlas. Když dotyčná vstane, konečně jí vidím do obličeje. "Cleo? Já jsem myslel, že jsi doma, lásko." řeknu překvapeně. Asi jsme měli oba stejnou myšlenku a ona, když mě nenašla doma, tak vyrazila nakoupit.

"Já ale nejsem Cleo." řekne Cleo, teda teď nevím, kdo to je. "Zlato, nedělej si tady ze mě legraci." řeknu se smíchem, nechápu proč tohle řekla. "Ne, vážně. Já nejsem Cleo." odvětí mi a začne něco hledat v kabelce. Po chvíli mi podá občanku.

Podívám se do kolonky jméno a vážně, tohle není Cleo. "Jsem její sestra, přesněji dvojče. Nefertiti Pierce." představí se mi a podá mi ruku. "Harry Styles, přítel tvojí sestry." řeknu a taky ji podám ruku. "Proč mi ale o tobě nikdy neřekla?" zeptám se jí.

"Nemá mě ráda. Ne, to je slabé slovo. Nenávidí mě a já nevím proč. Posledních 5 let jsem byla v Egyptě a teď, když jsem se vrátila, jsem doufala, že bych se mohla s Cleo vidět a urovnat to. Ikdyž nevím co." odpoví mi a smutně se pousměje.

"Aha. Tak co by jsi řekla na to, kdybych tě vzal k nám domů?" zeptám se jí. Na její tváři se hned objeví nadšený výraz. Oba zaplatíme a nastoupíme do svých aut. Domluvili jsme se, že mě bude následovat k nám domů. Jsem zvědavý, co na moje překvapení řekne Cleo.

Je až nemožné, jak moc jsi jsou podobné. Teda Cleo má vlnité vlasy, za to Nefertiti(bože, musím jí vymyslet nějakou přezdívku)je má rovné. Myslím, že i povahově bude každá jiná. Co ale nechápu je, proč nemá Cleo Efi ráda. A proč mi o ní neřekla?

Zastavím před naším domem, Efi hned za mnou. Odemknu dveře a jdu odložit nákup do kuchyně. Pokynu Efi, aby tady zůstala a jdu pro Cleo. Ta si v klidu spí, je tak sladká až se mi ji nechce budit. "Cleo, vstávej. Mám pro tebe dole překvapení, které ti sem donést nemůžu." řeknu jí těsně u ucha na které ji i potom políbím.

Jemnco zaslechla překvapení, vyletí z postele a já rychle za ní, chci vidět její reakci. Seběhne schody a když je dole, zastaví. Efi je k nám otočená zády, takže Cleo nemůže vědět, kdo to je. Otočí se na mě a nechápavě se podívá. "Kdo to je?" zeptá se.

Já už ale nestihnu odpovědět, Efi jí odpoví sama. "Překvapení sestřičko!" řekne a otočí se k nám čelem. Můžu cítit, jak se Cleo napne. Pak už se všechno děje strašně rychle. Cleo se rychlostí blesku přesune k Efi, třeba ji chce obejmout.

Cleo ale místo toho chytne Efi pod krkem a natlačí ji na stěnu. Co to? Efi se jenom klepe a z očí ji uteče slza. Tohle je snad nějaká hodně špatná noční můra. Pevně v to doufám, protože tohle nemůže být pravda. Moje přítelkyně nemůže být takové monstrum..

Tik tak, tik tak. Blíží se konec příběhu. Neřeknu vám kolik částí, jak to skončí nebo co se bude ještě dít. Nečekaně to ukončím, ikdyž se mi bude stýskat, tak už je čas...