I See You Again. Dokončeno

25.Změna Plánu.

Bylo ráno,vše mi připadalo smutné, jakoby se ze všeho to dobré vytratilo, dnes mně má Harry vyměnit za peníze, nevím jestli se mi chce abych se vrátila zpátky do svého života, nic nebude jako dřív, stála jsem jen tak před zrcadlem a prohlížela si sama sebe,zastesklo se mi po matce, moc mi chybí a zároven vůbec, ,,Hej Skyler pojd!" Zakřičel na mně Harry, oblékla jsem si tričko a naposled jsem pohlédla na svůj odraz v zrcadle monokl, odřená tvář, a modřiny na krku, bratr Harryho mně znásilnil ještě 2x, nemůžu skoro chodit, bolí  mně nohy ruce a záda, všude mám rány a modřiny Harry to vesele přehlížel, nevím kam se podělo to jeho Postarám se O TEBE ale neměla jsem sílu mu něco vyčítat už jsem jen chtěla být doma.

Otevřela jsem dveře od koupelny a přešla ke schodům šla jsem pomalu dolů a tam už čekalo spoustu chlapů s Harrym. Harry měl kamenný výraz a já radši uhla pohledem nechci ještě brečet nebo tak něco, otevřel mi dveře  a já vyšla ven, nadechla jsem se čerstvého vzduchu a chladný podzimní větřík mně ovanul, šla jsem k autu a nasedla si do černého BMW byli to kožené sedačky mně připomínající auto ve kterém jsem jezdila když jsem byla malá, rozjeli jsme se a já koukala ven z okna, už jsem chtěla bejt pryč at už Harry vypadne i jeho zvrácený bratr, Harry se mi zhnusil když dělal že se nic neděje, nesnáším tu všechno, myslela jsem si že mně to nezmění, ale ano, změnila jsem se.

Zavírali se mi oči ale zastavili jsme v Přístavu, jedním okem jsem zahlédla tak známou dodávku že jsem se pousmála, vystoupil Harry ale jeho bratr zůstal v autě, když jsem viděla jak z dodávky vystoupil můj táta, chtěla jsem štěstím vystoupit a obejmout ho ale dveře byli zamčené, podívala jsem se na Harryho bratra, kterej kroutil hlavou ,,Ještě není čas kočko" Zpátky jsem se podívala na tátu jak mluví s Harrym, můj táta se usmál a dal tašku Harrymu, Harry jí rozepl a usmál se, pak se otočil na nás a kývnul jeho Bratrovi, ,,Dej mi ruce" svráštila jsem obočí.

,,Musím ti je svázat!" Nechtěla jsem potíže tak jsem mu jen nastavila ruce a on mi je obvázal provazem, vystoupil z auta a obešel ho aby mi otevřel dveře, otevřel je a za ten provaz na mých rukou mně vytáhl ven, bolelo to protože to bylo silně obvázané a jen jsem sikla a drnula zuby bolestí,  strčil mě do zad až jsem málem spadla ale věděla jsem že to byl pokyn "jdi" jak na psa..

Podívala jsem se na viděšený výraz mého otce a to jak kličkoval pohledem ze mně na Harryho. Z auta vystoupil Scott a div mu nešla pára z uší, byl naštvanej takhle ho znám, když jsme došli k Harrymu, Scott mně hned obejmul a už mně táhnul do auta ale Harry nás zastavil ,,Počkat! Změna plánu"  Já neschopna mluvit jsem se podívala na tátu který měl stejný výraz jako já, Harry se ušklíbl a namířil na mně zbran, nadechla jsem se ale najednou jsem slyšela hrozný hučení v mích uších, tělo mně začalo težknout až jsem ucítila ostrou bolest a nejen z toho že jsem spadla na zem a uhodila se do hlavy al v tuhle chvíli s vázanýma rukama jsem nemohla nic dělat, viděla jsem Scotta jak se na demnou sklání a slyšela jsem hrozný hluk,výstřely, ale stejně jsem se na Scotta usmála, ,,Skyler prosím, miluju tě vydrž to ano! mluv semnou!" jeho slzy padaly na mou tvář a já se cítila štastně, s velkým úsilím jsem se nadechla ,,Já miluju tebe Scotte" Jeho ruca byli na mé tváři a já si užívala ten pocit dokud mi nezačali težknout oči, vedle Scotta se objevil táta v slzách a já se jen usmála tak moc je oba miluju oba na mně mluvili ale já jen sledovala nebe s úsmevěm na tváři a ....

Z Pohledu Scotta:  ,, Ne! Skyller! Skyller! prosím otevři ty oči! Sky!" Justin mně chytl za rameno a já se na něj podíval kroutil hlavou ,,Ne! Né! Notak musíme jí vzít do nemocnice!" Utřel jsem si oči a vzal jí do náruče, ,,Bože Skyller nemůžeš se mi vrátit a hned zase odejít! To ti nedovolím!" Položil jsem jí na sedačky a sednul jsem si tak abych měl její hlavu na svých nohách, držel jsem jí ránu na hrudníku a modlil se abych jí mohl zachránit..

Seděli jsme v čekárně a Justin koukal stále jen do jednoho místa, občas jsem si všiml že mrkl ale to bylo vše já měl hlavu v dlaních a nervozně klepal nohou, ,,Nemůžu ztratit i jí" Šeptl Justin. ,Co se jí stalo!" Přišla do ekárny Eamy a za zády jí šel Antonio s Marcusem, ,,Harry jí postřelil  a-" Vyšel ze dveří doktor hned jsme byli všichni v pozoru, on k nám přišel s ustaraným obličejem ,,Tak?" Zeptal se Justin, ,,Je mi to líto, nemohli jsme nic dělat" Zatajil se mi dech, ,,Jak to myslíte že nemužete nic dělat" Zeptal se Antonio a Eamy ho obejmula protože plakala, Marcus dal ruku Justinovi na rameno, ,,Ztratila až moc krve a byla tak 10 procentí šance že jí zachráníme,je mi to vážně líto"  

Omlouvám se vám. V příští části se dozvíte víc :)

-AnonymOff