I See You Again. Dokončeno

39.smrti neunikneš"

Seděla jsem v obýváku spolu s lidmi kteří mně nenávidí když ovšem nepočítám tátu, lidi který neznám a Dominika, táta říkal plán na útok proti Harrymu ale já byla duchem jinde, dívala jsem se do země a nevnímala okolní svět, Dominik si toho zřejmě všiml a drkl do mně, podívala jsem se na něj a pak na tátu který mně pozoroval, táta si stoupl ,,Musíme ho zabít jiná možnost není, pomalu ale jistě jeho lidi zabíjejí všechny kteří jsou nějak blízcí Skyler, příště to může být kdokoliv z nás, proto vám děkuji že pomáháte s tím aby Skyler byla v bezpečí" Podívala jsem se na Scotta který byl smutný, chtěla jsem ho tak moc obejmout.

Každý kdo mi je blízký zemře, ale kdybych nežila, nikdo by zemřít nemusel podívala jsem se na tátu, měl kruhy pod očima a jemné strniště, vsadím se že nespal celé dny aby mně mohl ochránit, stejně jako spoustu dalších lidí tady, cítila jsem jak se mi znovu do očí hrnou slzy, nenávidím když pláču jsem pak slabá. Všichni mlčeli protože tátovi začal zvonit telefon ,,Kdo ti volá?" Řekl jeden starší muž který stál za tátou ,,Nevím" Odpověděl táta a vytáhl si telefon z kapsy ,,Neříkal jsi náhodou že máš novy telefon a nikdo na tebe nemá číslo?" Řekl Scott a táta přikývl, táta řekl chlapům aby hovor odposlouchávali a vyhledali kdo mu volá, mezitím to táta musel příjmout ,,Halo?....Cože?!...Ty jeden hajzl-....Opovaž se jí ublížit!...Fajn" Naštvaně táta hodil s telefon na křeslo ,,Co se stalo?" Chraplavým hlasem jsem se zeptala ,,Mají tvou matku" Sedl si a dal si hlavu do dlaní ,,Cože?!" Zvedla jsem se a začala popocházet sem a tam ,,Tati musíme něco dělat! Slyšíš!? Nemůžeme tu jen tak sedět a-" ,,A co chceš jako dělat?!" Zařval otec, otočila jsem se k němu zády a zajela si rukama do vlasů ,,Máme jeho polohu" Přišel do obýváku chlap a táta se hned zvedl ,,Jedem tam a hned" táta se zvedl a odešel zadním vchodem, běžela jsem za ním ale někdo mně chytl a vzal do vzduchu byl to Dominik, Dominik mně postavil před sebe tak bych nikam nemohla ,,Né Dominiku musím jít s nimi!" Bouchala jsem ho do hrudi ale s ním to ani nehnulo začala jsem zas brečet a vyčerpáním jsem se opřela o chladnou zed co byla zamnou ,,Co když tam zemře?!" řekla jsem mezi vzlyky, on své ruce dal na mé tváře ,,Nezemře" Šeptl a spojil naše rty, začala jsem s nimi pohybovat, Dominik si mně vysadil na sebe a já si obmotala nohy kolem něj, od nedostatku vzduchu jsem se od něj odtáhla a opřela si čelo o to jeho, ,,Miluju tě Skyler" Šeptl, podívala jsem se mu do očí ,,Já miluju tebe".

Je to hodina co odjeli a já ležím ve svém pokoji zatímco Dominik je na hlídce kolem domu, co když mám vážně zemřít? Když umřu nikomu už neublíží nechá je žít. Zvedla jsem se z postele a vzala si na sebe mikinu kapucu jsem si dala na hlavu, sešla jsem schody a šla k hlavnímu vchodu, otevřela jsem dveře  a vyšla ven, zahnula jsem do prava, do jiné ulice a šla rovně, chci se jen projít  a vyčistit si mysl nic víc, procházela jsem se kolem pár rodinných domků až jsem došla do centra, zahlídla sem sanitku ale nevěnovala jsem tomu pozornost a když jsem uviděla tátovo auto jedoucí za sanitkou, zhluboka jsem se nadechla a začala utíkat, bežela jsem směrem k nemocnici, viděl jsem tátu jak stojí u sanitky a něco křičí nebyla jsem od něj zase tak daleko ale stejně jsem neslyšela přesně co křičel, táta bežel i se sanitáka kteří měli na nosítkách osobu, do vnitř do nemocnice , zahlídla jsem dodávku s ostatními kteří zaparkovali vedle táti, snažila jsem se dohnat tátu běžela jsem po chodbách a snažila se vyhíbat všem sestřičkám a pacientům, nakonec se mi to povedlo bežela jsem po schodech protože výtah bych obsazený, ale táta tam stál sám a koukal se skleněnýma očima  do dveří, přišla jsem k němu a aniž bych cokoliv řekla podívala jsem se do dveří ve kterých bylo kulaté skleněné okno, byla to máma, poznám jí, ležela tam a doktoři se jí snažili oživit, sestřička mně od okna odtáhla ,,Promintě musíme počkat v čekárně" Omluvila se a lítostně se na mně usmála, už se slzami jsem přišla do čekárny a sedla si vedle ostatních, nikdo z nich nic neříkal a táta si mně přitáhl do objetí, oba jsem plakali.

O pár minut později přišel doktor, oba jsme se s tátou postavili a podívali se na doktora, chytila jsem tátu za ruku jako když jsem byla malá holka, doktor se na nás lítostně podíval ,,Byla moc slabá na to aby to zvládla, mrzí mě to" Pustila jsem tátu za ruku a začala couvat, otočila jsem se zády a nandala si kapucu, cítila jsem jak se ve mně všechno svírá, začaly mi téct slzy i přes to že jsem se je snažila zadržet, nastoupila jsem do výtahu spolu s dalším člověkem, nechtěla jsem aby mě kdokoliv viděl proto jsem se čelem opřela o stěnu ve výtahu a plakala, ,,Jsi nepoučitelná" Slyšela jsem jeho hlas a sevřel se mi žaludek,slzy jsem si rychle utřel a otočila jsem se k němu, slizce se na mně usmíval ,,Harry"šeptla jsem. Přišel ke mně blíž ,, Nepříjde ti to už trochu smutný? Pořád kvůli tobě umírají lidé a ty stále sobecky žiješ ale pamatuj Skyler smrti  neunikneš"

 Snad jsem vám udělala radost že vydám dvě kapitoly v jeden den :)

Blížíme se pomalu ke konci.

Pokračování příště :)